Ako som sa stala partizánkou. Vera Lacková pátrá po romském odboji

4. říjen 2019

Před měsícem si na Slovensku připomněli 75. výročí od vypuknutí Slovenského národního povstání, do kterého se zapojili i Romové. Ti v období Slovenského štátu byli na okraji zájmu společnosti a jejich práva byla potlačována. Nemohli vstoupit ani do slovenské armády. O romském odboji toho víme pořád málo. Změnit se to rozhodla režisérka Vera Lacková, která pracuje na filmu Ako som se stala partizánkou.

Na pozadí vlastní rodinné historie Vera Lacková odkrývá pohnuté osudy romských partyzánů. Dovedlo ji k tomu téměř tříleté pátrání ve spolupráci s historiky a etnology.

“Už jako malá jsem slýchávala historky mojí babičky, z nichž jeden byl o mém pradědovi Janu Lackovi, který se povstání zúčastnil. Během války přišel o šest členů rodiny, včetně matky, manželky a čtyř malých dětí. On sám byl internován v zajišťovacím, ne-li koncentračním táboře v Dubnici nad Váhom. Až když se vrátil, zjistil, jaká tragédie se stala v jeho rodině.”

Spousta příběhů z 2. světové války se pomalu vytrácí, řada už jich byla zapomenuta. Vera Lacková se rozhodla odhalit význam partyzánského odboje svého pradědečka Jana Lacky a dalších romských partyzánů ve filmu Ako som se stala partizánkou.

“Romů se zapojilo víc, jen se o nich ve společnosti neví. Já jsem si začala klást otázky, jak je možné, že se o tom 75 let po válce stále nemluví. Jak to, že neexistují žádné zmínky v učebnicích dějepisu. Proč o tom nemluví historici.”

Pátrání Very Lackové po stopách romských hrdinů oceňuje i ředitel muzea Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici Stanislav Mičev:

“Přesně toto od romské komunity očekávám. Tedy aby sami začali vyprávět o osudech svých předků. Léta to chybělo. Myslím si, že romská komunita potřebuje svoje mluvčí, kteří budou vyprávět o historii a oživovat hrdiny, kteří položili život nebo se podíleli na romském odboji.”

Bojovali za svoji zem jako Češi a Slováci

Romové se v době Slovenského národního povstání i během druhé světové války sami identifikovali jako Slováci a Češi, případně jako obyvatelé Československa. Bojovali za svoji zem. Tento historický moment zásadně vyvrací přetrvávající stereotyp o Romech, kteří se necítí být doma v zemi, ve které žijí. Veřejná ochránkyně práv na Slovensku Mária Patakyová:

“Jan Lacko, kterého vícekrát zatkli a odvlekli do pracovního tábora, přišel o celou svou rodinu. A nakonec v sobě našel sílu a přidal se k odboji. Jeho příběh však není jediným.”

Paradoxem je, že i dnes, ve 21. století, narazila Vera Lackové při sbírání historických faktů na nezájem veřejných institucí a předsudky vůči romskému etniku. Jako režisérce připravovaného filmu Ako som sa stala partyzánkou jí přitom jde o to poukázat na Romy, kteří byli schopni bojovali za národní identitu:

“Zejména bychom si měli vzít příklad z toho, že Romové a Slováci se dokázali spojit bez ohledu na etnickou příslušnost a bojovali společně, aby přemohli zlo.”

Paní Lacková, kdy bude Váš film dokončen a kde ho budou moci posluchači Českého rozhlasu vidět?

“Premiéra filmu bude příští rok na podzim. Film se bude promítat v českých a slovenských kinech, dále v České a Slovenské televizi.”

Bude film přeložený i do jiných jazyků, než jen do českého a slovenského?

“Film bude určitě otitulkovaný do českého, anglického, německého a romského jazyka.”

autor: mst
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.