Agentura pro sociální začleňování přechází pod MMR, pomáhá ve více než 100 obcích

Agentura se zaměřuje především na bydlení, zaměstnávání, vzdělávání, sociální práci nebo zdravotní péči a pracovala také na návrhu zákona o sociálním podnikání, podílela se i na úpravě oddlužení. Změní se nějak fungování agentury po přechodu pod ministerstvo pro místní rozvoj? To je otázka pro jejího ředitele Davida Beňáka:

„Vidíme to asi takto: jsme odbor úřadu a odborem úřadu budeme i nadále. Někdo říká, že Úřad vlády dává jistou míru ´nadresortnosti´ a přechodem bude činnost agentury oslabena. Já se domnívám, že na úřadu zase tak nezáleží.“

Klientem agentury jsou primárně obce, jsou vašimi klienty i obyvatelé vyloučených lokalit?

„Obyvatelé vyloučených lokalit jsou našimi klienty právě skrze partnery, což jsou zmíněné obce, neziskové organizace a případně další aktéři. Ve výsledku je pomoc cílená lidem ve vyloučených lokalitách, protože naši partneři realizují aktivity, služby a programy, které jsou zaměřené na osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo jsou sociálně vyloučené.“

Jaká je definice vyloučené lokality?

David Beňák zástupcem náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády|foto: Jan Bartoněk

„Na první pohled jednoduchá. Definuje ji tzv. Gabalova zpráva. Je to dvacet a více osob, které mají omezený přístup k veřejným službám a mají nějaké další konkrétní znaky. Mezi ty hlavní patří dlouhodobá nezaměstnanost nebo předluženost. Pohled na sociálně vyloučenou lokalitu budeme muset do budoucna zřejmě trochu změnit. Charaktera takových lokalit se totiž mění. Dochází k jejich atomizaci, z velkých aglomerací přecházejí do menších obcí atd.“

Jakou roli zde hraje etnicita? Mnozí si totiž pod pojmem obyvatel vyloučené lokality představí nezaměstnaného Roma nebo Roma, který nechce do práce…

„Tato představa není úplně lichá. Bohužel. Přál bych si, aby to bylo jinak. Aby bylo méně takových lokalit i obyvatel v nich žijících. Realita je bohužel jiná. Ve většině lokalit tvoří Romové jejich podstatnou část. Přibývá ale lokalit, kde mezi obyvateli netvoří Romové 100%.“

Pokud bychom si to představili na příkladu: V ulici bydlí 100 obyvatel, je tam 10 domů a v každém z nich žijí Romové i neromové. Jejich společným znakem je, že nemůžou najít práci.

„Ano, je to například tak. Lidé jsou nějakým způsobem na trhu práce znevýhodněni nebo diskriminováni. U Romů to bývá už historicky, zejména u těch, kteří jsou v produktivním věku 50 až 60 let. Jde o dědictví sociálního systému, který se v minulosti snažil Romy masivně vzdělávat ve zvláštním školství. Můžeme to ale i obecně shrnout pod jedno téma – vzdělání a kvalifikace těch lidí. Pokud mají vzdělání nízké, práce se hledá těžko. A Romové jsou na tom ještě hůře, etnicita roli hraje. Je ale pravda, že nezaměstnanost je dne velice nízká a do určité míry platí i pro Romy, že pokud si chtějí nalézt práci, tak ji v zásadě zřejmě naleznou. Můžou nicméně stále narazit na nějaké projevy diskriminace. Není to úplně výmluva, stále se toto může dít.“

Vy tedy pomáháte vytvářet poradenské služby, které potom nezaměstnanému pomůžou najít práci. Agentura v současné době působí ve 104 obcích Česka. Dobrým příkladem, kde se daří její poslání naplňovat, jsou města jako je Ostrava nebo Chomutov.

„Například Chomutov se rozhodlo jít do výkupu bytů, předcházela tomu velká debata a zkusili jsme komunikovat se soukromými majiteli bytů a povedlo se to.“

V jaké fázi je odkup bytů v Chomutově od soukromých majitelů?

„Právě probíhá. Město Chomutov přistoupilo k výkupu bytů proto, že tím vytvoří nějaký svůj bytový fond. Tím, že se stane majitelem bytových jednotek může vyřešit situaci v bytovém domě nebo i ulici. Z těchto důvodů to má nepochybně pozitivní efekt. To, že byty budou sloužit svému správnému účelu.“

Vy jste ředitelem agentury už více než rok, budete ve funkci i nadále?

„Nemám žádné indicie, že by tomu mělo být jinak. Celá agentura by měla přejít na ministerstvo pro místní rozvoj v nezměněné podobě.“