Advent je čas pro klid duše. Ale i ve vánočním shonu můžeme spočinout, říká duchovní Hana Tonzarová
Pro mnohé jsou vánoční svátky nejkrásnějším obdobím v roce. Uvědomujeme si ale ještě vůbec v této zrychlené době duchovní význam Vánoc?
V neděli jsme na adventním věnci zapálili druhou svíčku. První symbolizuje naději, druhá mír, třetí radost a čtvrtá lásku. „Jsme v polovině, vstoupili jsme do časů očekávání a příchodu Krista. První neděle nás podle Lukášova evangelia upozorňuje na to, že Vánoce nejsou jenom příchodem narozeného malého Ježíška, ale že máme také očekávat Kristův druhý příchod. Měli bychom tomu každým dnem přizpůsobovat svůj život. Druhá neděle nás podle Jana Křtitele přivádí k pokání a vnitřnímu obratu,“ vysvětluje duchovní církve československé husitské Hana Tonzarová.
Vnitřní obrat nám umožňuje přestat myslet jen na sebe a začít myslet na lidi kolem nás a na potřeby našich bližních. „Jan Křtitel říká, že má-li kdo dvoje šaty, dej tomu, kdo je nemá, s jídlem učiň také tak. Advent je vždycky spojen i s charitativní činností.“
Třetí svíce už je předzvěstí radostného vánočního času. „Můžeme se radovat s radujícími a plakat s plačícími. V kostelech můžou zaznívat i radostnější zpěvy. Ta radost vychází nejen z toho, že se blížíme ke Kristovu narození, ale jsme ve společenství s těmi, s kterými třeba po celý rok být nemůžeme. Je tu možnost setkání nejen s rodinou doma u stolu, ale i s přáteli u svařáku, a ta radost je tím pádem násobena.“
Adventní čas má dávat klid
„S přibývajícím adventem je klid v duši právě ten dar, který je nám dáván. Advent není ke shonu, shánění dárků a bláznění kolem domácnosti, ale abychom nalézali klid v duši skrze nějaký vnitřní obrat a podívali se do sebe. A snažili se ten klid také dávat kolem sebe. Při běhu to samozřejmě jde dost těžko, ale při určité vizi, že až doběhneme s tím nákupem, zapálíme si svíčku a spočineme, to jde. Myslím, že i takové krátké spočinutí během dne má svůj význam.“
Podle duchovní Hany Tonzarové je adventní čas o usebrání a uhlazení konfliktů. „Nemusí to být jen ty světové, které jsou strašné, ale spory, které máme třeba v sobě nebo s někým v našich vztazích.“
Tradice vánočního stromečku
Štědrý den je ještě pořád postním dnem a ve znamení radostného očekávání. „Ono je to skutečně spojeno s tím, že čekáme na ten večer. Křesťané vnímají, že tím největším dárkem je právě narozený Ježíšek. Je jako symbol lásky, která se dává tomu druhému člověku, což projevujeme formou daru. Nemusí jich být mnoho, ale měly by být z lásky.“
Oproti adventnímu času je tradice nazdobeného stromku mnohem mladší. „Sahá do 19. století. Souvisí to patrně se jmelím. Stromečky se totiž dřív zavěšovaly od stropu dolů podobně jako jmelí. Je to zajímavé, protože jmelí je vlastně parazit a je jedovaté, přesto je jakýmsi symbolem lásky a Vánoc. Má to původ v pohanských dobách, které v tom rezonují. A my tyto tradice přijali a nějakým způsobem začlenili do Vánoc.“
Kde se vzal původ adventu? Jaký je rozdíl mezi adventními a vánočními písněmi? Prvním ukamenovaným mučedníkem se stal Štěpán. Co symbolizuje jeho svátek 26. prosince? Žádný člověk nemusí být na Vánoce nikdy sám. Proč? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.