Ach, mé rodné Budějovice, vzpomíná v archívní nahrávce Eduard Kohout
Dnešní Vltavín opět pomůže redaktorovi Zdeňku Zajíčkovi otevřít Pavel Kroneisl. Někdejší redaktor a dodnes stálý externí spolupracovník Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. Poté zazní mimo jiné třeba i zvučný hlas herce Eduarda Kohouta, který patřil k rodilým Jihočechům, stejně tak jako připomínka malíře Mikoláše Alše.
Dnešní Vltavín opět pomůže redaktorovi Zdeňku Zajíčkovi otevřít Pavel Kroneisl. Někdejší redaktor a dodnes stálý externí spolupracovník Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. Poté zazní mimo jiné třeba i zvučný hlas herce Eduarda Kohouta, který patřil k rodilým Jihočechům, stejně tak jako připomínka malíře Mikoláše Alše.
Svět byl jedna zelenomodrá koule
Pavel Kroneisl vzpomíná tentokrát na letecké dny na Hosíně, na to, jaké bylo připravovat zpravodajství z velkých akcí, ale také i na to, co zažíval, když se proletěl ve sportovním letadle.
„Posadili mě do cvičného letadla, kde vepředu seděl žák a vzadu za ním instruktor a absolvoval jsem tak s pilotem celou akrobatickou sestavu. Svět kolem byl v tu chvíli jedna zelenomodrá koule,“ říká Pavel Kroneisl.
A co se stalo po návratu na letiště? Čekalo jej tam totiž nastoupené celé reprezentační družstvo naší republiky. Pavel se totiž stal středobodem jedné sázky, poslechněte si ve Vltavínu, jaké sázky a kdo vyhrál.
Eduard Kohout - Mé rodné Budějovice
V další části Vltavínu si připomeneme dalšího herce, který se narodil na jihu Čech, ale většina lidí, posluchačů, návštěvníků divadel, nebo filmových či televizních diváků to vůbec netuší. V tomto vydání si poslechnete autentický záznam vzpoínek Eduarda Kohouta.
Určitě si vybavíte jeho sytý, mohutný hlas, známý už z prvorepublikových divadelních jevišť i filmů.
Mimochodem první dochovaný film, ve kterém hrál, se jmenoval Děvče z tabákové továrny a byl natočený v roce 1928. Ještě před tím hrál Eduard Kohout v němém filmu Pan profesor, nepřítel žen, ale tento film se nedochoval. Naposledy se před kamerou, ale i rozhlasovým mikrofonem objevoval v první polovině sedmdesátých let už jako důchodce.
„Eduard měl k operetě velice kladný vztah, sám rád zpíval a tančil a vůbec byl velmi muzikální. Kohout byl můj vzor – a díky za takový vzor! To on mě vemluvil do krás cvičení a gymnastiky... Byl to zářný a příkladný vzor. Dokonalý kumštýř, tělem i duší. Stále se učil a věčně na sobě pracoval."
Tato slova řekla o Eduardu Kohoutovi Ljuba Hermannová.
Připomeňme, že Eduard Kohout se narodil 6. března 1889 v Českých Budějovicích a zemřel 25. října 1976 v Praze. A na České Budějovice si zavzpomínal i v archívní nahrávce, kterou natočila před více než padesáti lety Anna Ustianovičová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.