92letí letci podporují stavbu pomníku v Českých Budějovicích

31. květen 2015

Už deset let usiluje Vladimír Vopalecký o stavbu pomníku letcům v Českých Budějovicích. Chtěl by připomenout všechny, kteří za druhé světové války létali ve službách RAF. V květnu proto uspořádal benefiční koncert, který přinesl další finanční prostředky.

„Máme také dohodu s některými podniky, že nám přispějí buď peněžně, nebo materiálně,“ dodal Vladimír Vopalecký.

Emil Boček

Pomník má stát na Senovážném náměstí. Vladimír Vopalecký by jej chtěl slavnostně odhalit v sobotu 12. září, protože dva dny poté uplyne přesně 75 let od úmrtí prvního válečného pilota z Českých Budějovic Františka Marka. „Byl to původně zaměstnanec jihočeských elektráren, který se zřítil při jednom výškovém letu nad Británií,“ dodává Vladimír Vopalecký.

Benefičního koncertu se účastnili i pamětníci. Například generál Emil Boček, kterému je už 92 let. Tak vysokého věku se podle svých slov dožil nejspíš díky své činorodosti. „Já nedovedu jen tak nečinně sedět, musím pořád něco dělat. Moje děti by mi samozřejmě pomohly, ale já nechci a mám dojem, že právě tím se udržuji v kondici,“ prozradil.

Emil Boček za druhé světové války začínal jako telefonista ve Francii. Později byl přijat do mechanického kurzu a následně do pilotního výcviku, který absolvoval v Kanadě. „Když jsme se vrátili do Anglie, byl jsem přidělen do 310. skvadrony, s níž jsem létal do konce války,“ vyprávěl.

Snahu Vladimíra Vopaleckého vítá. „Myslím, že je to dobrý nápad, ale také vím, že není snadné postavit pomník. Lidé vám kladou různé překážky,“ komentoval.

Stejně úctyhodného věku se dožil i plukovník Alois Dubec. Ten v roce 1941 vstoupil do protektorátního vojska, aby se vyhnul totálnímu nasazení. Poté ale zběhl k italským partyzánům, odkud se dostal přes Švýcarsko a Francii do Velké Británie.

Také jemu by se pomník pro letce v Českých Budějovicích líbil. „Tu snahu velmi vítám a zároveň bych apeloval na obyvatele, aby to podpořili. Vždyť v Budějovicích byla spousta letců,“ řekl válečný veterán, který si podle svých slov stále udržuje životní optimismus.

Více si poslechněte v novém díle pořadu Vltavín v odkazu výše. V něm také redaktor Zdeněk Zajíček pokračuje v pátrání po historii koněspřežní dráhy.

Spustit audio