767 let kláštera ve Vyšším Brodě. Zakladatelem byl Vok I. z Rožmberka, který přivedl první cisterciáky z Rakouska

31. květen 2026

Vltavín

První červen je tradičně považován za den založení vyšebrodského kláštera. Konkrétně jde o 1. červen 1259. A tak se tam vypravíme hned dvakrát. Potom nás čeká připomínka dvou známých jihočeských míst spojených s heydrichiádou, a protože se věnujeme i historii jihočeských hranic, tak se na závěr Vltavínu dozvíte, co mají společného jižní Čechy a rakouský Kefermakt.

Založení cisterciáckého opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě, jak zní oficiální název, nebo také podle církevního názvu Cisterciáckého opatství Panny Marie ve Vyšším Brodě se v datech odvíjelo takto:

23. května 1259 potvrdil pražský biskup Jan III. z Dražic darování majetku a patronátních práv klášteru.
1. června 1259 pak vydal dokument, kterým posvětil první klášterní kostel a potvrdil majetky, příjmy a práva nově vznikajícího cisterciáckého kláštera. Tento den je dlouhodobě přijímán jako oficiální den založení kláštera.

Zakladatelem byl Vok I. z Rožmberka, který do Vyššího Brodu přivedl první cisterciáky z rakouského kláštera ve Wilhering Abbey u Lince.

S Vyšším Brodem je spojená i známá legenda, podle níž se měl Vok při přechodu rozvodněné Vltavy zachránit slibem, že pokud přežije, založí v místě klášter. Historici ale upozorňují, že pro tuto legendu neexistuje žádný přímý dobový důkaz.

Rok 1259 není jen „založení kláštera“. Je to vlastně okamžik, kdy se začínají skládat moderní jižní Čechy. V širším evropském kontextu je to doba po velkých mongolských vpádech do Evropy (1241–1242). Střední Evropa se stabilizuje a znovu roste obchod. A Vyšší Brod stál u takové stezky. A tak klášter pojďme projít společně s převorem Justinem Berkou.

autor: Zdeněk Zajíček