5 receptů z klasické slovenské kuchyně

Kapustnica, fazolačka, oravská vepřová, lokše a pirohy. Chcete zkusit osvědčené pokrmy našich sousedů? Přinášíme recepty na pět klasických jídel slovenské kuchyně.

Kapustnica neboli zelňačka

Potřebujete na ni 400 gramů kyselého zelí, 400 gramů brambor, kousek uzeného žebra nebo masa, cibuli, česnek, omastek a hrst sušených hřibů.

Nejprve dejte vařit uzené žebírko. Když je zpola uvařené, přidejte na kostky krájené brambory. Na pánvi si rozpalte tuk, na něm osmahněte cibulku, když zezlátne, přidejte kousky česneku a hned potom překrájené zelí.

V tu chvíli vlijte do pánve předem namočené a uvařené houby, a to i s tmavým odvarem. Chvilku vše zaduste a pak přelijte do polévky, dosolte a opepřete a jen chvilku vařte.

Nakonec vše zjemněte kysanou smetanou, případně zahustěte trochou ovesných vloček. Také můžete místo uzeného žebírka vyvařit v polévce paprikovou klobásku, ale žebro je žebro.

Bílá fazolačka

K hodně dozlatova osmažené cibulce a uvařeným bílým fazolím, přidejte česnek, kousek slaniny, smetanu, sůl a pepř. Zahustěte rozmixovanými fazolemi.

Oravská vepřová

Nejprve si orestujte trochu cibulky a dobré podomácku uzené slaniny. Trochu opepřete a přidejte dva kousky bobkového listu. Vše vmíchejte do překrájeného zelí.

Lahodné vepřové na zelí

Kousky nebo silnější řezy dobré krkovice osolte, okmínujte, poskládejte na vrstvu zelí v pekáčku, trochu podlijte vodou a dejte péci.

Nic dalšího už není třeba, jen zvolna péci a pak si třeba s haluškami dopřát dobrotu. Stejně tak jsou výborné i kotlety plněné slaninou a kysaným zelím, zprudka opečené a poté dušené v troubě na cibuli a nakonec zapečené se smetanou.

Skvostné jsou i klobásky zapečené v zelí. Když k nim nabídnete šťouchané brambory s cibulkou a trochu čerstvého křenu, máte oběd či večeři jedna báseň.

Slovenské lokše

A také bramborové placky sladké s povidly nebo slané se šunkou a sýrem.

Lokše jsou tenké bramborové placky připravované nejčastěji z vařených studených brambor, trochy sádla a mouky a pečené na suchém plátu. Mohou být velké, tenké jako palačinka nebo menší velikosti lívance.

Stejný název může nést také placka téměř stejná jako naše bramboráky čili cmunda. Někde je na Slovensku dělají jako my zelníky, tedy z brambor, mouky, sádla a posekaného zelí.

Tenoučké bramborové placky se správně mají podávat tak, že se těsně před snědením namočí v horkém mléce s medem nebo česnekovém vývaru. Ale jen velmi krátce na pár vteřin. A mohou se jíst se škvarky a kysaným zelím i s povidly nebo přelité rozvařeným ovocem. Prostě jako bramborové placky

Pirohy s lekvárom

Přeloženo do češtiny: taštičky s povidly. Na těsto potřebujete 250 gramů tvarohu, 400 gramů vařených jemně nastrouhaných brambor, 1 vejce, 150 gramů hrubé mouky a sůl.

Mouku je třeba do těsta zapracovat postupně, podle toho, v jaké kvalitě jsou brambory, ji trochu ubrat nebo přidat. Těsto rozvalujte na plát, rozkrájejte na čtverce. Na každý vložte švestková povidla a čtverec přeložte na šáteček, po okrajích umáčkněte a vařte v osolené vodě, podle velikosti 10–15 minut. Podávejte s tvarohem cukrem a kysanou smetanou.

autor: Petr Stupka

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.