18 sokolů už se vylíhlo na komíně českobudějovické teplárny. Ornitologové tam dali speciální budku
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků. V mnoha zemích v průběhu 60. let vyhynul, především vlivem plošné aplikace DDT. Postupně se ale vrací do naší přírody. Podle údajů České společnosti ornitologické v České republice v současnosti hnízdí 75 párů.
Někteří sokoli žijí na Šumavě ve skalách. Čím dál častěji se ale vyskytují i ve městech, kde hnízdí na vysokých objektech. Na jihu Čech si vybrali areál Jaderné elektrárny Temelín a také komín českobudějovické teplárny.
Právě tam ornitologové v rámci projektu společnosti Alka Wildlife umístili jednu ze 72 speciálních budek pro hnízdění sokolů stěhovavých. Na teplárenském komíně zahnízdil první sokolí pár už před čtyřmi lety. Od té doby se v budce vylíhlo celkem osmnáct mláďat.
Zatím poslední čtyři mláďata, dvě samice a dva samce, okroužkoval 4. května ornitolog Václav Beran. Samice měla o mláďata obavy, proto na něj už při výstupu na 120 metrů vysoký komín nalétávala.
Ornitolog kroužkoval malé sokoly ve věku dvaceti dnů. „Zatím dělají, že tam nejsou,“ popisoval jejich reakci při společném setkání. To se ale změnilo při kroužkování. „Mláďata už změnila svoji strategii. Zastrašují nepřítele hlukem a svými velmi ostrými pařáty,“ líčil.
Sokoli dostali kroužek typu C. Na něm je identifikační číslo, tedy něco jako číslo občanského průkazu. „Je to jedinečný kód, který dostane jen jediný sokol. Na kroužku je také napsáno Národní muzeum Praha. Případný nálezce tak pozná, že jde o sokola z Čech,“ vysvětlil ornitolog Václav Beran. Kroužek umožní identifikovat sokola až na 250 metrů.
Podrobnou reportáž z kroužkování sokolů na teplárenském komíně si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
