Zemřel Oldřich Petrášek, velký znalec Netolicka
V magazínu Vltavín se vypravíme za léčivými prameny do Chelčic a Deštné, za ptáky, kteří žijí přes zimu v Českých Budějovicích, a za šumavskými obry. Začneme ale vzpomínkou na Oldřicha Petráška.
S Oldřichem Petráškem z Netolic jsme natočili už několik reportáží. Byl to velký znalec historie Netolic a vůbec netolického regionu. Na přelomu roku jsme s ním hledali v bývalé netolické oboře zbytky Krčínky a ještě minulý týden se procházeli po dávné Linecké stezce u Lhenic.
Měli jsme toho v plánu natočit ještě hodně. Oldřich Petrášek ale tento týden nečekaně zemřel, vydal se na jinou stezku, ze které se už nevrátí.
Připomeneme vám jej v reportáži, kterou s ním autor magazínu Vltavín Zdeněk Zajíček natočil přesně před dvěma lety do cyklu Česko – země neznámá. Tehdy také v lednových mrazech křupali ve sněhu u Chelčic a hledali pramen léčivé vody.
Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli
V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Do dnešních dnů se toho o ní ale písemně dochovalo velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.
Před dvaceti lety pátral po jiných léčivých pramenech ještě další redaktor českobudějovického rozhlasu, byl to Jaroslav Klíma. Ve Vltavínu si můžete poslechnout jeho archivní reportáž.
Víte, kdy a proč začaly ve městech žít a hnízdit poštolky? Kupodivu to souvisí s koncem druhé světové války. Napříč centrem Českých Budějovic teď vede kilometr a půl dlouhá naučná stezka, která zajímavosti mapuje. Také na ni se můžete vydat v našem pořadu.
Minulý Vltavín připomněl siláka Rankla Seppa, kterému se říkalo šumavský obr. To Zdeňka Zajíčka inspirovalo k tomu, abych prošel rozhlasový archiv a hledal něco dalšího o obrech.
Traduje se, že na Šumavě žili obři dávno předtím, než se tam usadili lidé. Jejich nejstarším sídlem byl Obří hrad u Červené, ale měli jich tu prý více. Scházeli se ve svatyni na kopci nad meandrem Otavy u Annína, kde dnes stojí kostel svatého Mořice. Zde přinášeli oběti svým bohům. Později odešli do Alp, kde žijí dodnes. Více se dozvíte v archivní nahrávce z roku 1997, kterou čte herečka Bibiana Šimonová.
Související
-
Šumavský obr Rankl Sepp měřil 213 centimetrů a měl prý mimořádnou sílu
Zimní Vltavín opět nabízí cestování proložené archivními ukázkami. Řeč bude o šumavském silákovi Ranklu Seppovi, budějovické mluvě z doby první republiky a Linecké stezce.
-
Nad Netolicemi se tyčí strážní věž, měla by tu vyrůst i replika středověkého kostela
Nad městem Netolice stával v raném středověku kastelánský hrad. Odtud kastelán, jehož funkci bychom mohli přirovnat k dnešnímu hejtmanovi, řídil větší část jižních Čech.
-
Když banda rybníkářská táhla vesnicí, obyvatelé se radši schovávali v lesích
Pokud mluvíme o historii budování rybníků, je třeba zmínit Babylon a posléze Řím. Už staří Římané totiž měli rybníkářství dobře propracované a byli vzorem i pro středověk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
