Zástava srdce stále častěji postihuje i mladší lidi. Na veřejných místech se proto objevují defibrilátory

Právě obyvatelé Rudolfova se před nedávnem učili, jak postupovat při resuscitaci při takzvané zástavě oběhu. Zjistili, že defibrilátor sám navádí. Kromě toho, že udává rychlost stlačování hrudníku při nepřímé masáži srdce, také mluví.

Práci s defibrilátorem si zkusil Josef Hořejš, který má zkušenost z opačné strany. „Zkolaboval jsem. Přišel jsem do dílny, v tom okamžiku jsem padl a víc nevím. Z doslechu vím, že tam byli kolegové, kteří okamžitě začali dávat srdeční masáž, a protože tam byl dostatek lidí, resuscitoval mě až do příjezdu záchranná služby,“ popisuje.

Defibrilátor na budově horní stanice lanové dráhy Krásetín – Kleť|foto: Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje

Diagnóza zněla: náhlá smrt. „To znamená, že srdce se v okamžiku zastavilo a přestalo pracovat. Lékař řekl, že je zázrak, že jsem se vrátil do plnohodnotného života. A já jsem teď chtěl vidět, co vlastně resuscitace obnáší,“ dodává.

S nápadem umístit přenosný defibrilátor na hasičskou zbrojnici v Rudolfově přišel lékař Jaroslav Valevský. „Automatický externí defibrilátor je přístroj, který pomocí impulzního proudu dodá energii k přerušení fibrilace komor. To je patologický stav, při kterém je jedinou šancí na přežití právě dodání elektrického impulzu,“ připomíná.

Každou minutu od zástavy oběhu do prvního defibrilačního výboje podle něj klesá šance na přežití až o deset procent. „To je neuvěřitelné číslo a ukazuje to, jak přístroj může být důležitý v prvních minutách od zástavy,“ říká.

Jaroslav Valevský také uvádí, že zástava oběhu nejčastěji postihuje lidi ve věku okolo 65 let, ale bohužel v posledních letech se objevuje čím dál častěji i u mladších osob.

Aplikace Záchranka usnadňuje přivolání rychlé pomoci

• Upravit
• Smazat

Dva roky fungování má za sebou mobilní aplikace Záchranka. V Česku má už přes půl milionu uživatelů a od dubna ji mohou čeští turisté využít i v Rakousku.

Zástava se projevuje tak, že pacient nereaguje a nedýchá. „V tu chvíli musíme zavolat na linku 155 a dispečer nás navádí, jak provádět resuscitaci. Stačí jenom stlačovat hrudník, už tento postup zvyšuje naději dvakrát až třikrát,“ zdůrazňuje lékař.

O tom, kdy použít defibrilátor, rozhoduje dispečink Zdravotnické záchranné služby. „Důležité je, že zachránce stále musí resuscitovat a někdo další jde pro defibrilátor. Dispečink ví, kde se nachází ten nejbližší, a dá mu čtyřmístný kód, který otevře skříňku,“ doplňuje Jaroslav Valevský.

Podle mluvčí Petry Kafkové má Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje v současné době ve svém registru celkem 106 automatických externích defibrilátorů. Veřejně dostupná databáze je v aplikaci Záchranka.