Vlasta Burian a jeho názor na jazz a také příběh velké osobnosti Russe Garcii, který se protnul i s jihem Čech

9. duben 2021

„Rád si poslechnu, většinou z gramofonových desek, americký jazz. Je to hudba původní, přirozeně se vyvíjející. Zdá se mi, že to ostatní je mnohdy kopie.“ Vlasta Burian, který vyslovil tyto věty 27. března 1941, tedy před 80 roky, spatřil světlo světa 9. dubna před 130 roky.

A jemu tedy po právu patří i jedna písnička v tomto vydání hudebního pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu.

V jedněch lokálních novozélandských novinách se před léty objevila úsměvná reportáž líčící, jak si v holičství v tamním městečku povídají dva zákazníci. Jeden vypráví, jak svým dětem přehrává desky svých idolů – Elly Fitzgerald a Louise Armstronga. Ten druhý k velkému údivu prvního reaguje: „Oba byli moji přátelé“.

Tím druhým mužem byl Russ Garcia, jenž byl dozajista důležitou a zajímavou osobností ve světě hudby, najmě jazzu. Coby aranžér, kapelník i skladatel úzce spolupracoval, kromě jmenovaných, s takovými veličinami svého žánru jako Oscar Peterson, Bobby Darin, Buddy de Franco, Mel Tormé nebo Anita O´Day.

Russell Garcia se narodil v kalifornském Oaklandu 12. dubna 1916, tedy před 105 roky. Po tom, co se usadil v Los Angeles, skládal muziku a řídil orchestr v rozhlasové show pozdějšího prezidenta Ronalda Reagana This Is America.

Po válce nabývala na síle jeho reputace vynikajícího aranžéra. Například Russe Garciu angažoval Henry Mancini pro práci na filmu The Glenn Miller Story. Od poloviny 50. let byl důležitou součástí jazzové scény na západním pobřeží USA – založil vlastní combo The Wigville Band, v němž působilo několik špičkových  jazzmenů. V Garciově orchestru hrál třeba slavný kanadský trumpetista Maynard Ferguson.

V roce 1966 opustil Russ Garcia slávu, bohatství i svou z hlediska architektonického pozoruhodnou a i v odborné literatuře uváděnou vilu v kalifornském Los Angeles, která si mimochodem později „zahrála“ ve filmu Smrtonosná past 2.

Čtěte také

Se svou manželkou Ginou prožil šest let na plachetnici a šířili  Bahá´u´lláhovo poselství i na těch nejvzdálenějších a nejmenších ostrovech v Pacifiku, aby oba manželé nalezli druhý domov na Novém Zélandu.

Nicméně, na jejich kosmopolitním založení a světoběžnictví se nic nezměnilo. A cesty Russe Garciu zavedly i na jih Čech, kde v Českých Budějovicích spolupracoval i s Metroklubem, dirigoval ho a věnoval mu jednu ze svých skladeb. Významný kapelník, aranžér i skladatel Russ Garcia se vydal na věčnost před necelými deseti roky.

V pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu načrtneme také příběh jednoho z nejlepších italských swingařů jménem Tullio Mobiglia, který na špičkové úrovni spojoval hru na tenorsaxofon a housle a za války sestavil orchestr složený pouze z Italů a měl s ním úspěch v Berlíně. Tullio Mobiglio se narodil 12. dubna před 110 roky.

A vše z pohledu do kalendáře patřičně zarámuje Duben v Paříži, April In Paris – tedy velký swingový hit orchestru Counta Basieho!

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související