Vestfálské nosné slepice vám dají přes 220 vajíček za rok, přitom jsou nenáročné
Vestfálské nosné slepice se u nás téměř nechovají, jsou k vidění spíše v Německu. Na jihu Čech ale přece jenom jednoho chovatele najdete – Karla Jedličku z Drahotěšic. Vždycky ho totiž bavilo zkoušet to, co jiní nedělají.
K chovu vestfálských nosných slepic se dostal náhodou. Uviděl je na výstavě drůbeže v Přerově a hned si domů odvezl jednoho kohouta a dvě slepičky jako základ svého dnešního chovu. V současnosti už má hejno dvaceti slepic.
Vestfálský kohout patří mezi drůbeží krasavce. Kropenaté peří zdobí na krku bílý límec, nápadný je i růžicový a výrazně červený hřebínek.
Dobře se snáší s ostatními zvířaty
Vzhled ale není pro Karla Jedličku tím podstatným. „Líbí se nám hlavně užitkovost a nenáročnost tohoto plemene. Užitkovost 220 až 240 vajíček za rok, co mám vyzkoušené, je poměrně velká. Vejce jsou čistě bílá a mají velikost M,“ vysvětluje.
Vestfálské nosné slepice si samy nehledají místa, kde snáší. Nepohrdnou hnízdy, která jim chovatel nabídne.
Užitečné rady pro chov slepic: Zbytky z domácnosti v rozumné míře a pustit na trávu
Domácí vajíčka jsou skvělá surovina, kvůli které řada lidí chová alespoň pár slepic. Abychom se ale skutečně dočkali pravidelného přísunu vajec, je potřeba vytvořit zvířatům správné podmínky, připomíná Libor Heřman ze SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnické v Českých Budějovicích.
Tato drůbež je krotká a dobře se snáší s ostatními zvířaty. Slepice se celý den pohybují na dvoře a na zahradě. Rády si hledají potravu samy, což je nejenom pro toto plemeno charakteristické. Proto by si je neměli pořizovat chovatelé, kteří jim tyto podmínky nemůžou zajistit.
„Příkrm slepicím dáváme také. Není to jenom o tom, že se tady pasou na zahradách. Máme klasickou směs pro nosnice, kterou si buď děláme sami, anebo kupujeme ve standartních obchodech. Zrno je důležité pro snůšku i pro zevnějšek,“ doplňuje Karel Jedlička.
Ten bral chov vestfálských nosných slepic jako výzvu a podle jeho slov ho tato drůbež nezklamala.
Na návštěvu k chovateli vestfálských nosných slepic vás vezme magazín Máme rádi zvířata. Dále nabízí reportáž z operace poškozené rohovky buldočka a zprávu o tom, jak se vědci dostali na kobylku zemědělským škůdcům červcům.
Související
-
Bublák štěkavý je holub, který dokáže dokonale napodobit psa a může být i dobrou chůvou
Toto holubí plemeno pochází z Orientu. V Čechách zatím není příliš chovatelů, kteří se chovu bubláků štěkavých věnují, ale na jihu Čech jednoho najdete – Bedřicha Autratu.
-
Činčily jsou mazlíčci s hebkým kožíškem, co milují rozinky
Hebký kožíšek, oči jako dva černé korálky a huňatý ocas. Tak by se daly stručně popsat činčily. Tito hlodavci pocházejí z nehostinných horských oblastí jihoamerických And.
-
Brown swiss jsou krávy s dobrým charakterem, které dávají kvalitní mléko
Švýcarský hnědý skot neboli brown swiss pochází, jak už jméno napovídá, ze Švýcarska. Plemeno je rozšířené hlavně v západní Evropě. V Čechách ho chovají manželé Jedličkovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
