V restauraci si jako první objednává nejvýznamnější osoba, v páru tedy žena
Pokud nejsme při návštěvě restaurace domluveni, že za celou skupinu u stolu objedná jídlo jedna osoba, odvíjí se pořadí objednávek podle společenské významnosti. Stanoví to pravidla etikety, která připomíná odbornice Alena Špačková.
„Občas to bývá taková hloupá chvilka, kdy třeba babička neví, že si má objednávat jako první, a chce, aby si objednali nejprve mladí. Tak babičku povzbudíme, aby ona opravdu byla ta první,“ komentuje.
V páru si jako první objednává dáma, protože ta je významnější osobou. Jako poslední objednává hostitel.
Hostitel objednává podle hosta
Hostitel se svou objednávkou přizpůsobuje. „Je totiž hloupé, když jeden jí třeba polévku nebo předkrm a druhý na něj hledí. Podobně je to s pitím, jestliže host nechce alkohol, ani já jako hostitel si ho nedám,“ vysvětluje Alena Špačková.
Pokud jsme při objednávce v rozpacích a něco nám není jasné, poradíme se s partnerem nebo s číšníkem. „Někdy nerozumíme přesně názvům v jídelníčku, na to máme právo, nejsme chodící encyklopedie, tak se jednoduše zeptáme. Můžeme se i zeptat, odkud pochází surovina,“ dodává Alena Špačková.
V restauraci si nikdy sami nebereme jídelní lístek. Podle etikety o vše žádáme personál
S návštěvou restaurace je spojena celá řada pravidel etikety. Týkají se už toho, jak do podniku přicházíme a jak se usazujeme ke stolu, připomíná v pořadu Návod na etiketu Alena Špačková.
Pokud se stane, že číšník doporučí jídlo, které na lístku vůbec není, tak se bez rozpaků zeptáme, v čem spočívá podstata toho chodu, proč není na menu a také se můžeme bez ostychu zeptat na cenu. Teprve poté se rozhodneme.
V hodně luxusních restauracích dostáváme jídelní lístek bez cen, případně o něj můžeme požádat. „Ten dostává dáma nebo host, protože ho nechceme limitovat,“ upřesňuje odbornice.
Na číšníka nikdy neluskáme prsty ani nekřičíme. „Průměrně vychovaný číšník je všímavý a stačí náš pohled. Bývají vytrénovaní a také se docela často chodí ptát, jestli něco nepotřebujeme. Někdy když zveme partnera do restaurace, abychom projednali určité záležitosti, to může i rušit. Pak máme právo se před jídlem domluvit s personálem, aby nechodil tak často. Oni se neurazí, je to jenom domluva,“ doplňuje Alena Špačková.
Související
-
Jak poznat dobrou restauraci? Podle počtu jídel v menu i podle ubrusů
Pokud chceme někoho, na kom nám záleží, pozvat na oběd nebo večeři, často stojíme před otázkou, jakou vybrat restauraci. Dobrý podnik poznáte podle několika věcí.
-
Piccolo je nesmysl. Taková káva neexistuje. Proč ji tedy některé podniky nabízí?
V pořadu Návod na etiketu jsme probrali řadu témat týkajících se společenského chování. Jeden z posluchačských dotazů se vrací k druhům kávy, konkrétně se ptá na piccolo.
-
Čím vyšší věk, tím významnější je podle etikety oslava narozenin
Jsou rodiny, v nichž se slaví každé narozeniny. Jinde se více připomínají jen kulaté. Podle etikety platí: Čím vyšší věk, tím je oslava významnější. Jak ji uspořádat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
