Schwarzenbergové pohřbívali srdce svých knížat odděleně. Sedm srdcí zemřelých šlechticů je uloženo v Českém Krumlově
Vévodské requiem za zesnulého Karla Schwarzenberga, někdejšího prezidentského kancléře, ministra zahraničí, poslance i senátora, šlechtickými tituly knížete ze Schwarzenbergu a vévodu českokrumlovského, uspořádá ve čtvrtek 18. ledna českobudějovická diecéze a Schwarzenberská granátnická garda.
Ceremonie začne v 16.40 hodin slavnostním průvodem granátníků od radnice v Českém Krumlově do kostela svatého Víta. Tam prelát českokrumlovský Václav Pícha odslouží od 17 hodin zádušní mši.
V kostelní kapli se také nachází schwarzenberská hrobka srdcí. Jak vysvětluje historik Václav Grubhoffer z Jihočeské univerzity, skrývá skutečná srdce zemřelých příslušníků rodu. „Tradice odděleného pohřbívání srdcí sahá velmi hluboko, do roku 1732, kdy zahynul Adam František ze Schwarzenbergu. Zemřel velmi nešťastnou smrtí, byl zastřelen při lovu u Brandýsa nad Labem, a to samotným císařem Karlem VI. Šlo o tragickou nehodu,“ vypráví odborník na kulturní dějiny smrti a životní strategie šlechty.
Tělo Adama Františka bylo pohřbeno do Schwarzenberské hrobky, která se v té době nacházela v kostele svatého Augustina ve Vídni, nedaleko Hofburgu. Odděleně byly pohřbeny jeho vnitřnosti a zvlášť také srdce. „Bylo to přání manželky, vdovy Eleonory Amálie z Lobkowicz,“ dodává Václav Grubhoffer.
Domnívá se, že na samém počátku nešlo o to založit hrobku srdcí, ale Eleonora Amálie si ve svém testamentu přála, aby po její smrti bylo i její srdce uloženo vedle srdce manželova.
Čtěte také
„Až teprve jejich syn Josef I. Adam ze Schwarzenbergu dal z úcty k rodičům postavit srdeční hrobku ve tvaru náhrobního epitafu a do prostoru uvnitř nechal uložit srdeční schránky svých rodičů. A sám si přál, aby tam jeho srdce jednou bylo uloženo také,“ dodává historik.
Tím byla podle Václava Grubhoffera založena schwarzenberská tradice pohřbívání srdcí. V Českém Krumlově dnes takto v tichu hrobky odpočívá sedm srdcí. „Poslední patří Josefovi II. ze Schwarzenbergu, který zemřel roku 1833,“ uvádí.
V odděleném pohřbívání schwarzenberských srdcí vidí jasnou inspiraci Habsburky. „Právě v kostele svatého Augustina, kde měli Schwarzenbergové svou vídeňskou hrobku, se nacházela loretánská kaple, v níž byla od poloviny sedmnáctého století ukládána srdce habsburská. A jelikož Schwarzenbergové se pohybovali v blízkosti císařského dvora, nepochybně se touto tradicí inspirovali,“ vysvětluje Václav Grubhoffer.
O pohřebních rituálech Schwarzenbergů napsal i knihu s názvem Pod závojem smrti. Celý rozhovor s historikem Václavem Grubhofferem a také hejtmanem Schwarzenberské granátnické gardy Martinem Neudörflem si poslechněte online.
Související
-
Na zámek Hluboká se po 80 letech vrátila schwarzenberská granátnická garda
Muži v modrobílých uniformách s vysokými chlupatými čepicemi a šavlí u pasu strážili zámek Hluboká. Schwarzenberská granátnická garda se sem vrátila poprvé od roku 1939.
-
Přemysl Otakar II. miloval jižní Čechy. Z jeho luxusního sídla v Myšenci ale moc nezbylo
„Myšenec nebyl obranný hrad, ale reprezentativní sídlo, kde se má šlechta se svým panovníkem bavit. Na svoji dobu byl výjimečný,“ nadšeně líčí historička Blanka Rozkošná.
-
23krát vyhrál volby v USA. Neuvěřitelný příběh chudého Žida z jihočeské vesnice vypráví historik
Uprchlík je u nás málem nadávka. Češi přitom sami hledali útočiště všude po světě, říká historik Martin Nekola, který jejich osudy mapuje. Vydal i paměti Adolfa J. Sabatha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
