Revoluční léčba mrtvice. Bypass na mozku zachraňuje pacienty i v případech, kdy jiné postupy selžou

15. červen 2022

Mozková mrtvice patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí dospělých lidí u nás. Většinou je na vině ucpaná tepna. V současné medicíně se sraženina buď rozpouští, nebo vytahuje katetrem. Ne vždy to ovšem jde, asi deset procent pacientů dosud zůstávalo mimo tyto možnosti. Tým českobudějovických lékařů vedený neurochirurgem Jiřím Fiedlerem má ale řešení.

Jako první na světě zavedl do moderní iktové medicíny mozkový bypass, tedy přemostění ucpané cévy a nastavení třeba vypreparovanou tepénkou ze spánku pacienta.

Tato metoda už pomohla devětašedesátiletému Vítězslavu Novákovi. „Měl jsem nějaké symptomy, křeče v ruce, levá strana jako celek moc nechtěla spolupracovat. Pak už mi předměty vypadávaly z levé ruky, tak rodina rozhodla, že je třeba zavolat odvoz do nemocnice. Ukázalo se, že je to mrtvice,“ vypráví.

„Byl jsem na CT a následující den jsem šel velmi na operaci. Myslím, že ten návrat do života byl hodně rychlý. Dá se říct, že se vracím tam, kde jsem přestal. Včera jsem absolvoval desetikilometrovou procházku, na kole už jsem ujel od operace asi osmdesát kilometrů, jezdím za dohledu synů,“ dodává.

Vítězslav Novák dnes říká, že si vytáhl žolíka. „Měl jsem velké štěstí, že jsem se dostal do rukou takového týmu, který mě dokázal vrátit tam, kde jsem přestal,“ usmívá se.

Pacienta, který po operaci ujede osmdesát kilometrů na kole a má dobré vyjadřovací schopnosti, komentuje lékař Jiří Fiedler slovy, že někdy se to povede, ale ne vždy je výsledek takto dokonalý. „Nelze to chápat tak, že tato metoda je zázračný proutek a každý vypadá takto. Myslím si, že to je i velká zásluha pana Nováka samotného, protože pro návrat do života je velmi důležitá rehabilitační fáze a spolupráce pacienta,“ připomíná.

Čtěte také

Lékaři se rozhodli využít revoluční metodu mozkového bypassu, protože stav pacienta byl mimořádně složitý. „Zavřela se mu jak přední, tak střední mozková tepna a dokonce v přední tepně došlo k ischemii a dokončené mrtvici. Na moderních zobrazovacích metodách bylo vidět, že mozek těžce strádá, a měli jsme obavu, že při standardní přímé revaskularizaci by mohlo dojít k velkému navýšení průtoku. Proto jsme zvolili metodu posílení průtoku mozkovým bypassem,“ líčí Jiří Fiedler.

V případě mozkové mrtvice se podle něj každá minuta počítá a je potřeba, aby pacient dostal léčbu rychle. „A pak v situaci, kdy to nejde prošťouchnout‘, kdy z nějaké příčiny standardní léčba není indikovaná, samozřejmě přemýšlíme, jak postupovat,“ říká.

Vítězslavu Novákovi lékaři vypreparovali tepnu před uchem a našili ji na mozek. Jakou by měl prognózu bez tohoto zákroku, neurochirurg Jiří Fiedler nedokáže odhadnout. „To nikdo neví, možná by se díky svému přístupu zrehabilitoval i tak, nicméně naše data říkají, že bez operace je šance na návrat do normálního života po třech měsících deset procent, zatímco po operaci se do normálního života vrátilo šedesát procent lidí,“ doplňuje.

Celý rozhovor s neurochirurgem Jiřím Fiedlerem o revoluční léčbě mrtvice si poslechněte v magazínu Zdravíčko.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.