Při masakru v boršovském kostele v roce 1620 zemřelo asi padesát lidí. Během mše vraždili uherští žoldáci

27. listopad 2024

Třicetiletá válka zasáhla v 17. století postupně celou Evropu a byla spojena s náboženskými, politickými a dynastickými boji. Začala v roce 1618 v Praze tím, že byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic, spolu se sekretářem Filipem Fabriciem.

I když dříve jmenovaní přežili pád bez větší úhony, tato událost byla klíčovým momentem, který vedl k rozpoutání války mezi protestantskými a katolickými státy v Evropě. Také na jihu Čech se v této době odehrála řada vojenských operací a tragických událostí.

K veliké tragédii došlo v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku v roce 1620. Tehdy regionem procházel oddíl uherských žoldáků pod velením Nikolause z Eckersteinu.

Dne 18. června toho roku vtrhli Uhři do kostela sv. Jakuba Většího a pobili věřící přítomné právě probíhající mši i s místním farářem. Počet obětí se uvádí kolem padesáti. Kostel pak vyplenili a celou vesnici zapálili.

S odstupem času o tomto hrůzném činu informoval historik Pavel Skála ze Zhoře, jenž jako český protestant musel emigrovat do Saska.

Zajímavé je, že obyvatelé Boršova si masakr stále připomínají. V roce 2020 se dokonce místo tiché připomínky konala i soutěž ve střelbě vzduchovkou.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související