Pořád stejná písnička v hlavě. I to může být předzvěst epileptického záchvatu

25. leden 2022

O epilepsii, jinak řečeno padoucnici, svaté nemoci či tanci svatého Víta, máme obvykle spíš laické představy. Podle Drahoslavy Tišlerové, emeritní primářky neurologického oddělení českobudějovické nemocnice, má epilepsie řadu podob.

Různé podoby ukazují na různé příčiny onemocnění. „Spousta lidí si neuvědomuje, že i nenápadné příznaky už mohou být projevem epileptického záchvatu. Objeví-li se záchvat s poruchou vědomí, pak je to jasné, ale velká část záchvatů se odehraje je bez poruchy vědomí,“ říká.

„Může jít například o křeč na palci ruky. Křeč může narůstat a postupovat z horní končetiny třeba na obličej a dolní končetinu – to už je nápadné. A tento typ záchvatu ukazuje na to, že příčinou epilepsie by mohl být nádor,“ vysvětluje.

Méně nápadné, a tím pádem i zrádné je podle ní například brnění, které začne třeba na malíčku. „Člověk si zkraje řekne, to mám z toho, že jsem si otlačil ruku, že špatně sedím a podobně. Hledá za tím banální příčinu. A ve většině případů tomu tak je. Může to ale být i tak, že tato drobná symptomatologie vychází z onemocnění, které v mozku probíhá,“ uvádí Drahoslava Tišlerová.

Je tedy dobré vědět, že existují i tyto potenciální souvislosti, a svůj stav sledovat. „Pokud by brnění narůstalo zase třeba do obličeje, do nohy, celé by se to opakovalo, pak už je to podezřelé a i takováto zdánlivá hloupost hloupostí být nemusí. Může být projevem velice závažného onemocnění,“ upozorňuje lékařka.

Záškuby trvají až minutu

Další zajímavé projevy podle ní souvisejí s lidskou psychikou. „Lidé mají pocit dejá vu, pocit, že se děje něco, co se jich netýká, jakoby se odtrhli od vlastní osobnosti. To může být pouhý projev únavy a nevyspání, může to souviset s psychiatrickou diagnózou, ale může to být právě i forma fokálního epileptického záchvatu. Někdy je těžké určit, oč se jedná, ale vyšetření a další průběh nám řeknou, v čem příčina tkví,“ popisuje.

Zmíněné fokální záchvaty vycházejí z konkrétní, lokalizovatelné příčiny, například nádoru mozku, otoku, zajizvení a podobně. „A potom jsou záchvaty generalizované. To jsou ty, které si pod slovem epilepsie opravdu představujeme. To jsou ty takzvaně velké, i když tato terminologie se už dnes v odborných kruzích nepoužívá. Také už nejsou díky antiepileptikům tak dramatické jako dřív,“ objasňuje lékařka.

Generalizovanému epileptickému záchvatu může předcházet několikadenní nervozita. „Vlastní záchvat začíná ložiskovými příznaky, například záškuby, aurou, nutkavě se vracejícími myšlenkami, vzpomínkami nebo se lidem v hlavě pořád opakuje nějaká písnička. A to už svědčí o tom, že v mozku dochází k dráždění, něco se tam rozběhlo a naše řídící centrum nad tím ztrácí kontrolu. Někdy se to podaří zastavit v tomto stádiu a nerozjede se to, ale jestliže záchvat přijde, pak příznaky přejdou do těch takzvaně generalizovaných, a to pacient ztratí vědomí a následuje pád a křeče,“ líčí Drahoslava Tišlerová.

Čtěte také

„Pravý“ epileptický záchvat už vypadá jako z filmů a obrázků. „Člověk se propne do oblouku, nebo se naopak skrčí, někdy vystřídá obojí. Tato tonická fáze trvá přibližně deset až dvacet sekund a pak následuje fáze klonická. To znamená záškuby. Jde vlastně o opakované přerušování té křeče, což se jeví jako záškuby, a celé to trvá půl minuty až minutu. Za normálních okolností to odezní a záchvat skončí sám od sebe,“ doplňuje lékařka.

Podle jejích zkušeností pak následuje spánek. „Mozek je naprosto vyčerpán, člověk tvrdě usne, aby se zregeneroval. Ale někdy může následovat i fáze neklidu, což jsme vídali spíš v dřívějších dobách, kdy lidé, kteří byli jinak jako beránci, najednou doma vymlátili koupelnu. Ale nebyli si toho vědomi, to je ještě dozvuk toho záchvatu,“ říká.

Epilepsie může být i životu nebezpečná. „Jednak se člověk může poranit, zadruhé může nastat situace, kdy se z toho záchvatu úplně neprobere a následuje další záchvat. Tomu se říká status epilepticus, a to už je situace, která je naprosto život ohrožující! Tady je potřeba co nejdříve zasáhnout a podat antiepileptikum do žíly. Neprohloupíme, když při jakémkoli epileptickém záchvatu, jehož jsme svědkem, zavoláme záchranku,“ zdůrazňuje Drahoslava Tišlerová.

Celý rozhovor, v němž neuroložka mluví o příčinách tohoto systémového selhání mozku, o dalších projevech i o první pomoci, včetně vyvrácení fámy, že bychom měli pacientovi strčit něco do pusy, si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.