Pod kostelem v obci Klášter vyvěrají tři prameny, můžete k nim dojít podzemní chodbou
Vesnička Klášter na Jindřichohradecku má jen několik málo domků, ale už zdaleka je vidět mohutná stavba kostela. Ta jediná zůstala po někdejším klášterním komplexu, který v 60. letech minulého století zničily ozbrojené složky ministerstva vnitra.
Klášter založili Pauláni a vedlo se jim dobře. První písemná zmínka pochází z roku 1501. „Stala se ale tragická událost. Klášter v roce 1533 přepadli příslušníci sekty novokřtěnců, kteří mnichy povraždili a klášter vypálili,“ popisuje průvodce kostelem Jan Havlíček první velkou ránu.
Později, roku 1626, Adam Pavel Slavata povolal nové řeholníky z Burgundska a nechal kostel s klášterem vystavět znovu. A to vše podle plánů, které vypracovali italští architekti Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Caratti.
Druhou ránu zasadil komplexu císař Josef II. Za josefínských reforem byl klášter zrušen. „Z klášterní budovy pak byla škola a manufaktura na výrobu knoflíků,“ dodává Jan Havlíček.
Dodnes zůstal pouze stavebně cenný chrám Nejsvětější Trojice, vedle kterého volně vytéká pramen vody. Je složený ze tří pramenů vyvěrajících přímo pod kostelní lodí.
Návštěvník se k těmto pramenům může vydat komplexem podzemních chodeb. Průvodce ovšem doporučuje sestupovat pod kostel spíš ve skupinkách. Svíčky na osvětlení cesty vám ale ochotně zapůjčí.
Tři prameny se původně stékaly pod mohutným oltářem, který zdobí postavy českých patronů v nadživotních velikostech a centrální obraz zobrazující Kristovu rodinu s Nejsvětější Trojicí.
Čtěte také
Oltář měří 22,5 metru, je dřevěný, ale vypadá jako by byl z kamene. Podle dostupných údajů se jedná o třetí nejvyšší dřevěný oltář v Evropě.
Pod jedním z bočních oltářů spočívají ostatky svatého Felixe. „Ještě je čeká expertiza, ale pravděpodobně jde o ostatky papeže Felixe. Byl by tak jediným papežem pohřbeným mimo Řím,“ připomíná Jan Havlíček.
Další zajímavostí je, že hlavní oltář, který bývá u většiny kostelů orientován na východ, je v tomto kostele obrácený na západ. Nikdo neví proč. Možná právě pod ním pramení vzácná voda.
Do podzemních chodeb v jihočeské vesničce Klášter vás zavede magazín Vltavín. Dále se podíváme do historie slavného třeboňského archivu a zastavíme se na hrázi rybníka Staňkovský v Chlumu u Třeboně.
Související
-
Josef II. zrušil třetinu klášterů, majetek se prodával v dražbách. Byl to ale promyšlený krok
12. ledna 1782 začal platit dekret císaře Josefa II., který znamenal zrušení mnoha klášterů. Proč se syn Marie Terezie pro takový krok rozhodl a jak to vypadalo v praxi?
-
Z tisíciletého památného dubu, který prý zachránil zlatokorunské mnichy, je dnes působivé torzo
Na okraji vesnice Opalice u Kamenného Újezdu stojí přímo u silnice působivé torzo památného dubu. Velikost samotného torza napovídá, že strom musel být původně obrovský.
-
Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli
V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Dochovalo se toho o ní ale velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka