Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli

16. prosinec 2018

V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Do dnešních dnů se toho o ní ale písemně dochovalo velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.

Nad Netolicemi je také takzvaná Krčínka, umělá stoka, kterou vybudoval na konci 16. století slavný rybníkář Jakub Krčín. „Měla sloužit k tomu, aby přivedla vodu na zámek Kratochvíle, kde se využívala v zahradě pro různé vodní atrakce. Odváděla vodu asi sedm kilometrů daleko, protože u zámku není žádný větší vodní tok,“ vysvětluje historik Oldřich Petrášek.

Stoka začíná pod skálou, kde odbočuje z potoka a vede podle Oldřicha Petráška přes tři kopce a do kopce. „Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Tenkrát to ti měřiči dokázali tak vyměřit, že opravdu vede po vrstevnicích a překonává výškové rozdíly. Je to vrchol měřičské práce, zvlášť když si člověk uvědomí, jaké používali primitivní nástroje,“ říká.

Se jménem Jakuba Krčína si většina lidí spojuje hlavně Třeboň, svou stopu zanechal i u Netolic. „Na místě zámku Kratochvíle stál dvůr Leptáč, který dostal Krčín do majetku od Rožmberků. Začal kolem budovat oboru, zveleboval dvůr a zval tam Rožmberky. Těm se tam tak zalíbilo, že nakonec dvůr vyměnili s Krčínem za Sedlčany a začali budovat zámek Kratochvíle,“ popisuje Oldřich Petrášek.

Chtěl ovládnout celé hospodářství

Stoka Krčínka ale byla předmětem sporů mezi Krčínem a městem Netolice. „Netoličtí ho určitě rádi neměli, protože jim například zakázal vařit pivo. Začal budovat panské pivovary a likvidoval konkurenci, snažil se prostě ovládnout celé hospodářství. Vyvrcholilo to tím, že odvedl stokou vodu z potoka na zámek Kratochvíle. Tím velká rybniční soustava kolem Netolic a mlýny přišly o užitkovou vodu, zatímco on ji využíval jenom pro zábavu,“ vypráví historik.

Netolická obora měla být největší svého druhu v Čechách. Ze zápisků rožmberského kronikáře Václava Břežana je možné odvodit, že její obvod měřil přes 22 kilometrů, takže výměra činila asi tři tisíce hektarů.

Při budování obory bylo zrušeno čtyřicet usedlostí. „Těm lidem byly poskytnuty náhradní pozemky vně hranic obory, takže dodnes je možné pozorovat takový pás samot, který se táhne dlouhým obloukem kolem Netolic,“ dodává Oldřich Petrášek.

Jakub Krčín brázdil hráze zapřažený do ohnivého pluhu. Na místě, kde řetěz praskl, dnes stojí dub

Čertův dub, nazývaný také Krčínův, stojí na hrázi bývalého rybníka Hrádečku. Podle pověsti zde skončilo prokletí Jakuba Krčína

Na hrázi bývalého rybníka Hrádeček u Třeboně stojí 400 let starý dub. Někomu svým tvarem připomíná širokou láhev, jinému soudek, ale také se tu vypráví pověst o pletkách Jakuba Krčína s peklem. Dub prý má tvar článku řetězu, který čertům praskl, když Krčín oral hráz zapřažený do ohnivého pluhu.

V oboře chovali hřebce a mnoho různé zvěře, třeba jako první v jižních Čechách daňky a bažanty. Měli tam ale i buvola, velbloudy a podle nedávného zjištění kastelána Kratochvíle i slona. „To pro tehdejšího člověka na české vesnici musel být obrovský zážitek,“ komentuje Oldřich Petrášek.

Největší rozkvět zažila obora za Rožmberků, ale dlouho si svoji slávu neužila. „Vypukla třicetiletá válka a obora přestala plnit svůj účel. Zvěř byla vyhubená vojáky a také kvůli poválečným změnám majitelů se to využívalo na úplně jiné účely,“ zmiňuje Oldřich Petrášek.

Do dnešních dnů se sice zachovaly soupisy, které například uvádějí počet kusů zvěře padlých na různé hostiny, ale jiných dokumentů moc není. „Na to, jak je rožmberský archiv pečlivě vedený, je to nezvyklé. Vypadá to, jako kdyby chyběla celá složka Netolické obory,“ uzavírá historik.

Do Netolické obory a ke Krčínce zavedl magazín Vltavín. Dále se pořadem Zdeňka Zajíčka můžete vypravit do Lomnice nad Lužnicí pátrat po zapomenutém hradu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.