Ocitla se na vozíku, ale dál závodila v plavání. Ve vodě jsem zažívala svobodu, říká Běla Třebínová

17. srpen 2019

Tři a půl zaměstnance má na starosti padesátku klientů. I tak by se dalo stručně popsat fungování budějovické charitní organizace Domino. V jejím čele stojí Běla Třebínová.

Dvaačtyřicetiletá žena na vozíku a zlatá medailistka v plavání hned ze tří paralympiád vyměnila před několika lety sportovní angažmá za práci v sociální oblasti.

Běla Třebínová pochází z Náchoda. Na otázku, co ji přivedlo na jih Čech, odpovídá lakonicky: „To je jednoduché, manžel.“

Ale už deset let před svatbou pobývala v Českých Budějovicích, když studovala na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity rehabilitační péči.

Když nemůžeš, tak přidej! Toto heslo pomohlo handicapovanému Arnoštu Petráčkovi ke zlatu v Riu

Zlatý paralympionik Arnošt Petráček

Narodil se s vadou horních i dolních končetin, má problémy s kolenními klouby a chybí mu celé pažní kosti. Přesto Arnošt Petráček vyniká ve sportu. Letos dokonce tento handicapovaný plavec, který pochází z Písku a nyní žije v Jankově u Českých Budějovic, přivezl zlatou medaili z paralympiády v Riu.

K plavání se Běla Třebínová dostala jako malá. „Bylo mi asi devět let, když jsem se stala členkou normálního plaveckého oddílu pro zdravé děti Delfín Náchod. Mimochodem, funguje dodnes,“ popisuje sportovkyně své začátky.

Jenže později se objevily zdravotní komplikace a v roce 1999 skončila po operaci páteře na vozíku. „Naštěstí mám dobrý somatotyp. I když se moje tělo najednou změnilo, cit pro vodu mi zůstal,“ vysvětluje, proč i s hendikepem pokračovala v plavecké kariéře.

„Ve vodě jsem najednou nepotřebovala nikoho, aby mi pomáhal, voda mě nesla a já v ní zažívala svobodu,“ dodává Běla Třebínová k tomu, co jí v obtížné situaci dal sport.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související