Nejlépe nám rozumí lidé, kteří jsou nám podobní, prokázal psychologický výzkum

5. listopad 2019

Lidská osobnost a její projevy dlouhodobě zajímají výzkumného psychologa Dalibora Kučeru, který působí na Jihočeské univerzitě. Jeho tým nyní dokončil velkou tříletou studii.

Jedna část výzkumu byla zaměřena na posouzení osobnosti. „Zajímalo nás, jestli se my sami vidíme stejným způsobem, jakým nás vidí naše okolí. Do jaké míry se shodují pohledy nás na sebe a druhých na nás a na čem to závisí,“ vysvětluje.

Studie se zúčastnilo přes 700 respondentů. Překvapivé bylo podle Dalibora Kučery zjištění, že lidé jsou obecně velmi dobrými posuzovateli. „Pokud někdo chce posoudit vaši osobnost, je velmi pravděpodobné, že dosáhne dobrých výsledků. Samozřejmě nejzásadnější podmínkou je, aby nebyl zatížený nějakým negativním nebo naopak pozitivním vlivem, ale pokud se člověk snaží opravdu nezaujatě posoudit druhého, tak je ohromně efektivní,“ říká.

Posuzují stejně za rok i desítky let

Respondenty byli lidé, kteří se s druhou osobou znají různě dlouhou dobu, od jednoho roku až do padesáti let. „Ohromné překvapení je, že s přibývajícím časem, kdy se lidé znají, přesnost posouzení nevzrostla. To znamená, že lidé jsou schopní posoudit druhého stejně dobře, pokud ho znají rok i třicet let,“ dodává vědec.

Podle něj se nabízí vysvětlení, že člověk jako společenský druh si vyvinul specifickou schopnost posuzovat druhé lidi. Výjimkou jsou pouze extrémy, například lidé s poruchou autistického spektra mají problém odhadnout druhé lidi.

Výzkum dále ukázal, že nejlépe se posuzují lidé, kteří jsou společenští a svědomití. „Pokud já sebe vidím jako svědomitého, tak je velmi pravděpodobné, že i ostatní mě budou vnímat jako svědomitého. Dále se obecně lépe posuzují ženy, možná tím, že jsou obecně společenštější a svědomitější,“ komentuje Dalibor Kučera.

Čtěte také

Nejnižší shodu vykazuje posouzení muže jiným mužem. „Dalo by se říct, že mužská přátelství nejsou tak založena na tom, že toho člověka komplexně znáte, ale třeba na společných zájmech. Pokud jste ženou, bude vás asi okolí znát o kousek lépe,“ připouští psycholog.

Dalším závěrem je, že nejvíce nám rozumí lidé, kteří jsou nám podobní. „To zase není žádné překvapení, ale z našeho výzkumu to vyšlo celkem jednoznačně. Nejlépe vás odhadne člověk, který má stejné osobnostní charakteristiky,“ doplňuje Dalibor Kučera.

Ten bude zájemce s výsledky svého výzkumu seznamovat také na přednášce v rámci Akademických půlhodinek, a to 26. listopadu v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Zároveň vznikla webová aplikace poznejse.cz, kde si každý může zdarma zkusit popsat svou osobnost pomocí psychologických testů.

autoři: Radim Bártů , Andrea Poláková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.