Návštěvníky třeboňské záchranné stanice vítá mluvící krkavec
Už více než deset let funguje záchranná stanice v Třeboni. Loni obývalo zdejší výběhy a voliéry skoro 250 zvířat. „Do volné přírody se podařilo vrátit téměř polovinu z nich, což je vynikající úspěšnost,“ upřesňuje Jan Nový, ředitel Českého nadačního fondu pro vydru, který záchrannou stanici provozuje.
V současné době uvidíte v areálu kolem třiceti zvířat. Nejpočetnějšími obyvateli jsou draví ptáci. „U nich jsou poměrně hodně častá zranění způsobená elektrickým vedením, popáleniny a také zranění při střetu s automobilem,“ vysvětluje Jan Nový.
Největší atrakcí je hned u vchodu do záchranné stanice mluvící krkavec Péťa, který dokáže zřetelně vyslovit své jméno. Lidé ho našli poraněného u silnice, zřejmě po srážce s autem. Podle ošetřovatele Jana Nového už ale ve stanici zůstane do konce života. Na lidi si totiž zvykl natolik, že by ve volné přírodě nepřežil.
Mezi dětskými návštěvníky se těší největší oblibě roztomilá liška Agáta. „Ta se k nám dostala jako mládě. Byla nalezena naprosto vysílená v hlubokém příkopu, dokonce to první den vypadalo, že nepřežije,“ vzpomíná Jan Nový. Ošetřovatelům se ale nakonec podařilo Agátu zachránit a dnes se těší výborné kondici. Ani ona už se ale do přírody nikdy nevrátí.
Do třeboňské záchranné stanice se podle ředitele Jana Nového čas od času dostanou i neobvyklá zvířata. V loňském roce se zde například starali o čápa černého, orla mořského nebo motáka pochopa. Tito ptáci se přitom v přírodě vyskytují už jen vzácně.
A jak to vypadá, když se naštve výr velký? Podle čeho poznat, že zvíře potřebuje naši pomoc a jak postupovat v případě nálezu zraněného zvířete? Poslechněte si v dalším díle pořadu Máme rádi zvířata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.