Na budějovická sídliště by mohlo za pár let začít proudit teplo z Temelína

Zastupitelé Českých Budějovic už záměr podpořili. Teď o něm bude rozhodovat rada města.

Teplo přivedené z Temelína umožní snížit výkon kotlů teplárny, která spálí méně uhlí. „Využití temelínského tepla by znamenalo nespálení až 80 tisíc tun uhlí a nevypouštění 82 tisíc tun oxidu uhličitého,“ uvádí mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Vybudování horkovodu zaplatí společnost ČEZ. Má stát více než miliardu korun. Náklady by částečně mohla pokrýt evropská dotace.

Využívání tepla z Temelína ale neznamená, že teplárna přestane teplo vyrábět. „Nepředpokládáme, ono to technologicky ani není možné, že by se omezila výroba páry do provozů, které ji potřebují, jako je například Budvar. Teplárna dál bude zásobovat druhou polovinu města a bude držet stoprocentní zálohu, abychom v případě výpadku teplovodu byli schopní pokrýt spotřebu,“ dodává českobudějovický primátor Jiří Svoboda.

Dlouhodobá smlouva se společností ČEZ, platná až do roku 2042, respektive do konce životnosti jaderné elektrárny Temelín, je pro českobudějovickou teplárnu výhodná. „Výhoda je jednoznačná - stabilizace prodejních cen teplárny směrem k domácnostem i firemním zákazníkům,“ říká místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice Tomáš Kollarczyk.

Cenu výroby tepla z uhlí v současné době ovlivňuje nejen cena uhlí, ale také cena emisních povolenek. „Momentálně je cena výroby tepla z uhlí o málo, v řádu jednotek korun, levnější než z Jaderné elektrárny Temelín. Podle matematických modelů dojde zhruba za pět let k tomu, že se ta cena vyrovná a začne být výhodnější dálková dodávka tepla,“ vysvětluje primátor.

Pokud rada města záměr schválí a teplárna uzavře dohodu se společností ČEZ, mohlo by teplo z Temelína proudit do krajského města už koncem roku 2020.