Martina Adlerová: O lásce

8. prosinec 2021

Přírodovědec Gerald Durrell ve svých knihách popisuje, jak se v dětství dokázal celé hodiny válet na zemi se svými psy (a ještě dodává, že ty čtyřnohé chlupatce to přestalo bavit mnohem dřív).

Spisovatel Kurt Vonnegut zase napsal, že nikdy nedokázal rozlišovat mezi láskou, kterou chová k lidem, a láskou, kterou chová ke psům.

Jsem na tom podobně, psovité šelmy mi nějak přirostly k srdci. Už jako batole jsem se prý vrhala na všechna psiska v dohledu. Byla jsem zřejmě nejmladší parašutistka na světě, když jsem tak visela na kšírkách z kočárku a vydávala pištivé zvuky nad hlavou cizího bernardýna. Stejně jsem prý reagovala i na plyšové hračky. Je to divné?

Možná, že existují různé druhy lásky.

Láska tříletého chlapečka k huňaté modré dečce, bez které rodina neodjede ani na nákup.

Láska k přírodě.

Láska k penězům, které vydělal někdo jiný.

Láska k lidem a k vlasti. Láska k moři, a nakonec i k Bohu.

Ale není třeba chodit tak daleko ani tak vysoko, aby člověk pocítil lásku. Někdy prostě stačí třeba jenom láska ke všemu živému, k dennímu chlebu nebo k osobě nejbližší.

A když zrovna láskou strádám, vím, že pomoc je na cestě. Možná přímo ve skříňce nad kuchyňskou linkou. Přece láska k čokoládě! Pištivé zvuky už nevydávám, ale ještě teď mám sladko v puse.

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související