Martina Adlerová: Neteče voda

4. prosinec 2024

Neteče voda. Už zase. Jedete z práce domů a pod kopcem stojí cisterna. Místní rozhlas oznamuje, že voda nepoteče do druhého dne do večera, a to minimálně. Lidi, které jste v životě neviděli, vám visí na plotě a volají: „Už zase neteče voda. To se na to můžu…“

Převlečete se do tepláků a vytáhnete ze stodoly kárku s prázdným barelem. A hned jste o století zpátky. Volský ani koňský povoz nemáte, leda že byste zapřáhli ohaře, ale to by bylo týrání zvířat. Tak táhnete sami.

U cisterny se tvoří fronta. Chlapi nadávají na politiku a ženské na drahotu v obchodech. Všichni společně pak na to, že neteče voda. Už zase. Pak se začnou vyprávět vtipy, některé neslušné. Než se pomalým čůrkem napustí voda do kanystru, stihnete si vyměnit tipy na dovolenou a recept na rebarborový koláč.

Táhnu káru do vršku a zakouším zcela nový pocit: pocit pospolitosti.

A filozofuju si pro sebe: „Takhle dřív asi lidé žili normálně. Scházeli se u obecní pumpy a probírali počasí a zprávy ze světa. Bylo pro ně přirozené bavit se jen tak s ostatními na ulici. My už to neumíme. Pokus o konverzaci považujeme často za hrozbu. Odtrhli jsme se od svých soukmenovců, uzavřeli se do svých domácích izolací a nemáme na co navázat…“

Jenže výlet do minulého století dlouho netrval.

Děravé potrubí po pár dnech spravili, cisternu odvezli a život šel dál ve starých kolejích.

Ale já si nemůžu pomoct, a těším se, až zase někdo z rodiny ráno zavolá: „Neteče voda! Už zase!“

A já naoko naštvaně vytáhnu z kůlny kárku…

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související