Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství obce Doudleby. Pravěké osídlení dokazují mohyly ze střední doby bronzové, které byly odkryty v místním lese. Zvláštní název obce vznikl údajně podle toho, že na místo připlavali na voru tři bratři a založili zdejší osadu.
Velikost obce se po staletí příliš neměnila. Ves patřila k vyšebrodskému klášteru cisterciáků a stálo zde 14 selských statků.
Ale pouze jeden z těchto sedláků, který později nosil příznačné příjmení Rybák, měl až do poloviny 19. století právo rybolovu v řece Malši.
O tom, jak k němu přišel, vypravuje obecní kronika: „Kdysi v 16. století se Rybákovu předkovi narodilo dítě a novopečený otec šel požádat o kmotrovství majitelku komařického zámku Kristýnu Kořenskou. Ta nejenže prosbě vyhověla, ale navíc obdarovala rodinu kouskem pole zvaného Na Nivě a právem rybolovu v úseku plavského katastru.“
Právě těmito právy v minulosti disponovala pouze šlechta. Výsadu potvrzovala i zvláštní listina, na níž byla uvedená práva vypsána zlatým písmem. V roce 1790 byla už tak zteřelá, že vyšebrodský klášter vystavil Rybákům listinu novou.
Tu pak měli až do roku 1895, kdy listinu půjčili na národopisnou výstavu do Prahy. Odtud se jim však už zpět nevrátila a její další osud není znám. Potomci rodiny ale žijí v Plavě a sousedních Straňanech dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Za 30 stříbrných prodal rytíř Častolar vodu z potoka u Křemže. Mlynáři pak prý plivali na jeho hrob
Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce. Aby měl dost vodní síly, odkoupil za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
-
Lidé se několikrát snažili pěstovat vinou révu na jihu Čech. Nejdéle vydržela vinice na Hluboké
Jestliže jižní Čechy něčím rozhodně nejsou, pak vinařským krajem. Chybí jim vhodná půda a podnebí. Ale v minulosti se tady lidé o pěstování vinné révy pokoušeli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
