Kroniky nezůstávají na vesnicích a ve městech, kde vznikly. Musí do archivu
Když kronikář dopíše poslední stránku kroniky obce, musí se se svým dílem rozloučit. „Zákon stanovuje, že deset let po dopsání by kronika měla být uložena v okresním archivu. Platí to pro všechny obce,“ vysvětluje Jiří Cukr, kronikář Ledenic na Českobudějovicku a také zaměstnanec Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Pracovníci archivu se ale s kronikami setkávají mnohem dříve. „Mapujeme vedení kroniky už na dané obci. Součástí archivnictví je totiž i takzvaná spisová služba, to znamená dohled nad tím, aby byla kronika dobře vedená, jak to určuje zákon. Díky tomu také máme existenci kroniky zmapovanou už v průběhu jejího vedení,“ popisuje Jiří Cukr.
Nejpozději deset po dopsání musí být kronika předána do příslušného okresního archivu. Zde je zaevidována a stane se součástí takzvaného národního archivního dědictví a plnohodnotnou archiválií.
„V archivu ji uložíme k ostatním materiálům z produkce příslušného obecního nebo městského úřadu na regál v depozitáři. Zároveň kroniky mají výsostné postavení a putují do digitalizace, jednotlivé stránky se ofotí a zveřejní v digitálním archivu,“ doplňuje Jiří Cukr.
Čtěte také
Mezi unikáty v českobudějovickém okresním archivu podle něj patří například kronika obce Horní Stropnice. „Je to skutečná bichle, která má přes 1110 stran. Byla vedená v letech 1882 až 1921 a celou ji sepsal a zpracoval jeden člověk, místní učitel. Kronika je psaná německy, což je dáno národností pisatele a tím, že Horní Stropnice byla osídlena převážně německým obyvatelstvem,“ ukazuje.
Kroniku navíc doplňují vlepené známky, výstřižky, pohlednice, pozvánky, úmrtní oznámení, tištěné dokumenty, náčrtky i tabulky. „Právě tento dokumentační materiál, který doplňuje text, dává kronice ten punc výjimečnosti,“ komentuje Jiří Cukr.
Související
-
Téměř čtyři tisíce jihočeských kronik jsou v digitálním archivu, nahlédnout tak do nich může každý
Seriál Jihočeské kroniky má za sebou první rok. Nabídl setkání s desítkami lidí a teď přináší střípky, které loni mikrofon zaznamenal, ale do vysílání se nedostaly.
-
Sestavte si rodokmen. Matriky, gruntovní knihy, soupisy poddaných můžete prohlížet i z domova
Hledání předků a rodinných linií hluboko do minulosti láká stále více lidí. Díky moderním technologiím je navíc sestavování rodokmenu jednodušší než dřív.
-
Srdce od Václava Havla i příběh ukradených loutek se skrývá v kronice obce Svatý Jan nad Malší
Mnoho stran popsali v kronice obce Svatý Jan nad Malší manželé Bláhovi. Jan Bláha zapisoval události do velké knihy v kůži, Anna Bláhová později do menší knihy v textilu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
