Košickou kroniku vedli téměř sto let samí učitelé
Košice u Soběslavi jsou obcí se 775 obyvateli. Historicky jsou významné tím, že tu bývala poštovna. Roku 1527 bylo zřízeno poštovní spojení mezi Prahou a Vídní. V Košicích byla křižovatka cest na Vídeň a Linec.
Kronika se tu píše od roku 1915. „První světová válka je v kronice popsána velmi podrobně. Možná proto, že první košickou obětí války byl kronikářův bratr Antonín Učitel,“ říká současná kronikářka Alena Procházková.
Košická kronika byla po první světové válce na dlouhou dobu v rukou učitelů, a to až do roku 2010.
„V roce 1935 se tu šířil záškrt a břišní tyfus a zemřelo tu několik dětí. V kronice je také podrobně vylíčeno, jak Němci obsazovali Čechy a Moravu na začátku druhé světové války,“ vypichuje nejdramatičtější momenty z dějin obce Alena Procházková, která přerušila téměř stoletou tradici kronikářů učitelů.
„Kroniku píšu od roku 2011. Dokud jsem nebyla v důchodu, dělala jsem účetní,“ dodává Procházková.
Související
-
Kronikářka Čížové u Písku zapisuje události, ale také uspořádala setkání spolužáků
Sedm místních částí má obec Čížová na Písecku. V minulosti se tu proto vedlo několik kronik a události zapisovala řada kronikářů. Současnou kronikářkou je Jana Suková.
-
On sbírá podklady, ona zapisuje. Kroniku obce Horosedly společně vedou manželé Křiváčkovi
Pátého kronikáře v historii mají Horosedly na Písecku. Ve skutečnosti jsou tu ale kronikáři dva. Ludmile Křiváčkové totiž se zapisováním událostí pomáhá manžel Miroslav.
-
Mokrý Lom měl zatím jen dva kronikáře. Marie Mlejnková zapisuje události už od roku 1957
Už 61 let píše kroniku obce Mokrý Lom na Českobudějovicku Marie Mlejnková. Je místní rodačkou, i když ne doslova. „Narodila jsem se u prarodičů v Pašinovicích,“ vysvětluje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
