Karel Klostermann: Ze světa lesních samot. Příběh z drsné Šumavy na konci 19. století
Vyprávění o životě šumavských starousedlíků i o těch, kteří se teprve pokoušejí najít si v drsném koutě na pomezí Čech a Bavorska svůj domov. To je román Karla Klostermanna Ze světa lesních samot.
Veškerý život postav, lesníků, dřevorubců, pytláků a jejich rodin, se odehrává v okolí samoty Pürstlink (Březník) nedaleko šumavské Železné Rudy. Ve druhé polovině 19. století to byl kraj zcela odříznutý od civilizace, s krásnou, leč nevyzpytatelnou přírodou.
Rozhlasová dramatizace: Marie Syrovátková, Dagmar Hubená
Redaktorka: Dagmar Jakolová-Oravová
Režie: Jana Bezděková
Natočeno: v Praze v roce 1983
Do tohoto prostředí přichází nový revírník Kořán, který si z města přivádí manželku, a příručí Svijanský, jenž se zaplete s krásnou Katy, dcerou starousedlíka hajného Vavruchy.
Román Ze světa lesních samot začal vycházet jako čtení na pokračování v revue Osvěta v červnu 1891. Knižně vyšel v nakladatelství Josefa R. Vilímka o tři roky později. Původní verze textu se od prvního knižního v lecčems liší, spisovatel byl benevolentní a „brusičskému nakladatelskému oprávci“ ponechával volnou ruku. Ani další vydání svého raného díla prý nijak nerevidoval.
V roce 1933 natočil podle Klostermannova románu stejnojmenný film režisér Miroslav Josef Krňanský. Rozhlasová dvanáctidílná četba na pokračování vznikla v roce 1983.
Karel Klostermann
Narodil se roku 1848, po otci měl být lékařem. Na přání rodičů začal ve Vídni studovat medicínu. Studia však, mimo jiné i kvůli své krátkozrakosti, nedokončil a začal pracovat jako vychovatel. Později se živil jako redaktor v různých časopisech nebo jako učitel. Bavily ho jazyky, ovládal francouzštinu, italštinu, španělštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, částečně angličtinu, polštinu nebo rumunštinu.
Literatuře se začal naplno věnovat až jako čtyřicátník v 80. letech 19. století. Klostermannovi se v povídkách a románech podařilo skvěle zachytit přírodu a život obyvatel jeho milované Šumavy ve druhé polovině 19. a na začátku 20. století. Vše měl nakoukané a naposlouchané, pak už to podle svých slov jen vhodně kombinoval.
Kromě románu Ze světa lesních samot napsal například knihy V ráji šumavském nebo Mlhy na Blatech. Sebrané spisy Karla Klostermanna čítají okolo čtyřiceti svazků. Zemřel v roce 1923.
Související
-
Irena Hejdová: Kohoutí večírek. Povídka o jedné pánské jízdě a ranním vystřízlivění
Petr se po letech manželství rozchází se svojí ženou a má pocit, že si konečně bude moct koupit obří plazmu a užít si svobody bez řečí o pohozených špinavých ponožkách.
-
Před sto lety začala Horní Planá používat český název. K výročí tu odhalili lavičky dvou spisovatelů
Vypadají jako gauč a otevřená kniha. Na dvě nové pamětní lavičky spisovatelů Adalberta Stiftera a Ivana Nového mohou usednout turisté v Horní Plané na Českokrumlovsku.
-
Bagristovi museli koupit flašku rumu, aby zbořil kapli. Příběhy vsí u Temelína inspirovaly Rybí krev
Po staletí tu stály vesnice. Musely ale ustoupit stavbě Jaderné elektrárny Temelín a Hněvkovické nádrže. Do těchto míst a doby zasadil Jiří Hájíček svůj nejslavnější román.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
