Jiří Březina starší: Jan Hus
Jan Hus je v naší historii hvězdou první velikosti. Má ulici v každém městě a všichni jsme se učili o kostnické hranici. Známý je i jeho rodný dům v Husinci u Prachatic a samozřejmě nám naskočí husité. Jen o jeho učení už toho moc nevíme, protože středověké církevní spory jsou nám vzdálené.
Jako každá legenda, i ta Husova časem rostla a přitom se vzdalovala skutečnosti. A tak třeba ten dům, který ukazují v Husinci turistům, jeho rodným domem nejspíš vůbec není a jeho štíhlá postava maratonce na Staroměstském náměstí vůbec neladí s tím, co o sobě psal svým přátelům, totiž "že je tlust".
Ani s těmi husity to není tak jednoduché. Nebylo to tak, jak vás asi napadlo, tedy že by se tím názvem sami hrdě přihlásili k Husově odkazu. „Husita“ – to byla ve skutečnosti nadávka, kterou titulovali boží bojovníky jejich nepřátelé, a vzhledem k tomu, že Hus byl oficiálně prohlášen za antikrista, byla to nadávka velmi urážlivá. Sami husité se k tomuto označení váhavě přihlásili až po Žižkově smrti.
Kostnický koncil také vůbec nebyl svolán kvůli Husovi, jak se někdy traduje. Katolická církev tu řešila daleko zásadnější problém, přemnožili se jí totiž papeži. Jejich redukci ze tří na jednoho řešil koncil čtyři roky a Husův proces přitom byl jen vedlejší epizodou. Nikdo v Kostnici ovšem netušil, jaký požár likvidací toho kacíře v Čechách zapalují.
Po Husovi nám ale zbylo něco, co používáme dodnes. Je to nabodeníčko krátké a nabodeníčko dlouhé, tedy přidaná znaménka nad písmeny, z nichž se později vyvinuly háčky a čárky. Tahle reforma sice ušetřila inkoust i čas, ovšem natáhla naši abecedu na 42 znaků, čímž nás nominovala na evropský rekord, a zároveň pěkně zkomplikovala českou klávesnici.
Všichni samozřejmě známe Husův nejslavnější výrok "Pravda vítězí". Což o to, zní to hezky, že?
Související
-
Jiří Březina starší: Vítr
Často opakuju jednu chybu. Při sledování předpovědi počasí se soustředím jen na teplotu a na to, jestli bude pršet. Věta o síle větru kolem mě prošumí a pak se divím.
-
Jiří Březina starší: Moje deště
Zrovna prší a mně to připomíná deště, které jsem zažil. Třeba nekonečný šumavský. Vydali jsme se kdysi s kamarádem na Šumavu. Pršet začalo hned druhou noc a už nepřestalo.
-
Jiří Březina starší: Kouření
Od patnácti let nekouřím. Tímhle výrokem jsem dřív bavil známé, ale poslední dobou mi už moc vtipný nepřipadá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
