Jan Vaněček: Modrý obraz
Půjdete-li na horu Kleť od vyšenské hájovny kolem Granátníku nebo cestou knížete Jana od hájovny nad Krasetínem, přijdete na rozcestí U modrého obrazu, které nemůžete minout.
Obraz znázorňuje ukřižování Ježíše Krista. Připomíná hrůznou událost z roku 1787, kdy pytláci pověsili knížecího hajného hlavou do mraveniště a on pak za velkých bolestí zemřel. Byla to známá pytlácká msta. Krutá, bezohledná. Pytláků bývalo v Blanském lese dost. Pytlačit se sem jezdilo až z Bavor.
Modrý obraz, někdy se uvádí také Modrý Pánbůh, dostal tento název podle svého modrého podkladu. Stal se orientačním a odpočinkovým místem při výstupu na vrchol Kletě. Zub času i vandalové ho však za ty roky poškodili a byl několikrát restaurován.
Modrý Pánbůh (Der blaue Herrgott) se vyskytuje také jako název románové prvotiny spisovatele Rudolfa Slawitschka, který roku 1910 navštívil při služební cestě ohledně stavby vltavského mostu Krumlov a zamiloval se tady do Margarety Müllerové, dcery ředitele krumlovského panství knížete Schwarzenberga. Ještě téhož roku se vzali. Svoji nastávající prvně potkal právě u Modrého obrazu. V úctě na toto setkání se stal Modrý Pánbůh názvem jeho románu.
Doporučuji vám, vážení přátelé, udělat si podzimní výlet na Kleť a prohlédnout si cestou tento zajímavý obraz. A z vrcholu hory možná pak spatříte i Alpy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
