Ivan Mls: Vymýšlení dárků

21. listopad 2019

Letošní Vánoce začaly, alespoň pro mě,  v pondělí 23. září. Přesně v ten den jsem totiž v televizním vysílání zaznamenal první vánoční reklamu. Ano, už tak dávno.

Jistý obchodní řetězec tam prostřednictvím mluvících kaprů sděloval, že čím dřív začnu Vánoce řešit, tím klidněji je přežiju.

Přitom jsem si předsevzal, že letos opravdu všechno nechám na poslední chvíli, protože veškeré předvánoční honění, štvaní a shánění, které rok od roku vypuká dřív a dřív, je vlastně pro kočku.

Jenže vytěsnit Vánoce z hlavy už teď prostě nedokážu, musel bych nejspíš ztroskotat na pustém ostrově, aby mi je nikdo nepřipomínal. Z jednoho prostého důvodu: Co se dárků týče, jsem totálně bez fantazie.

Obdarovávejte také své blízké, kteří vlastně mají vše, co potřebují, a to, co nepotřebují, nechtějí. A když rok co rok rafinovaně a velmi nenápadně vyzvídám, co by si dotyční jako přáli, ani oni nápady nehýří. Z odpovědí že NIC, popřípadě hlavně to zdraví, by dárek nevykouzlili ani Santa Claus s Dědou Mrázem a Ježíškem dohromady.

Nakonec samozřejmě vždycky nějaké dárky vymyslím, to dá rozum, jinak to ani nejde, a stačí mi na to posledních pár dnů před Vánoci.

Takže by mi docela stačilo, aby mi svátky klidu a míru někdo, taky v klidu a míru, připomněl tak zhruba týden předem. Protože žít od konce září s pocitem, že pořád ještě nemám nic nakoupeného, to je fakt o nervy. 

Snad jen jedna mě může maličko uklidňovat: Protože zatím nic na Vánoce nenakupuji, chovám se velice ekologicky, nenavyšuji svou spotřebu a tím pádem ani nenavyšuji svou uhlíkovou stopu. A to se dneska cení.

autor: Ivan Mls
Spustit audio