Holandské zakrslé chocholaté slepice musí před výstavou ke kadeřníkovi

5. červenec 2018

Chochol na hlavě místo typického hřebínku je hlavní okrasou holandských zakrslých slepic. Už v roce 1657 zachytil tato zvířata na svých obrazech holandský malíř J. Monkhorst.

Předpokládá se, že všechna chocholatá plemena pochází ze slepic Pawlové, které měly svůj původ v Rusku a ve středověku se dostaly do západní Evropy. Pojmenování „holanďanky“ se začalo používat až v roce 1869. Na šlechtění chocholatých slepic se totiž nejvíce podíleli Holanďané. V roce 1917 poprvé předvedli také zdrobnělou formu.

Tyto okrasné slepičky jsou nejenom vzhledově zajímavé, ale i velmi krotké a přítulné. I proto se jejich chovu v Přehořově na Táborsku už přes dvacet let věnuje Bedřich Autrata.

Jezdí s nimi i na výstavy a to vyžaduje přípravy. „Před výstavou se musí čepičky trochu vypucovat – vyčistit, vyfénovat chocholky a upravit je. Stříhat se nesmí, ale peří se může vytrhat,“ vysvětluje. „Potom musím vyčistit běhy a kroužek,“ dodává.

Černo-bílé, ale i divoce zbarvené nebo žluté

Nejčastější zbarvení zakrslých chocholatých slepic je černé s bílou chocholkou nebo bílé s černou chocholkou. Můžou být ale i divoce zbarvené nebo žluté a stříbrné.

Holanďanky snesou 130 až 140 vajec ročně. „Když chci mít kuřata, tak je rozdělím do dvou kurníků podle zbarvení, aby se to nepomíchalo,“ říká Bedřich Autrata. Potom jdou vejce do líhně nebo je slepičky vysedí. Kuřata zůstanou nějakou dobu v inkubátoru a chovatel je nosí i na trávu, když je sluníčko.

Pohled na rybník s karolínkami je lepší než televize

Kachnička karolínská

Kachničky karolínské patří k okrasám mnoha rybníků a zoologických zahrad. Už v 17. století byly u nás k vidění i v zámeckých parcích. Tito ptáci patří k nejčastěji chované vodní drůbeži u nás.

Právě tráva je jednou z částí jejich potravy. Dostávají ještě pšenici a také granule pro krůty, ve kterých jsou látky proti kokcidióze.

U kuřat je dost obtížné rozpoznat včas pohlaví. „Když je chci vystavovat, tak je musím kroužkovat, aby byl vidět rok narození. Pohlaví se pozná dost pozdě. Musím jim proto navléknout dva kroužky a potom jeden odcvaknu,“ dodává.

Tyto slepičky jsou hodně komunikativní. Když se dostaly ze svého výběhu, obklopily chovatele a lehly si u jeho nohou jako psi nebo kočky. Když přijedou chovatelova vnoučata, nechají se i nosit. O holandských zakrslých chocholatých slepicích tedy směle můžeme říct, že to jsou domácí mazlíčci.

Setkání s chocholatými slepicemi a jejich chovatelem nabízí magazín Máme rád zvířata. Dále se v pořadu autorka Jitka Cibulová Vokatá věnuje léčbě zánětu oka kavalír king španěla nebo hledání elixíru mládí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.