Hana Hosnedlová: Hořící stromek
V době mého dětství na našem vánočním stromku, jako ve většině rodin, nikdy nechyběly barevné tenké svíčičky v kovových skřipcích. Jejich plamínky mne okouzlovaly víc než pozdější elektrická světýlka.
Výzdobu stromečku kromě koulí a jiných foukaných ozdob doplňovaly čokoládové bonbony z kolekcí nebo doma vyráběný barevný fondán. A samo sebou papírové řetězy – ten rok jsem jeden obzvlášť zdařilý vyrobila v družině a moc jsem stála o to, aby zdobil náš stromek.
Jenomže zdobení stromečku byla tatínkova práce. Stromeček zdobil za zavřenými dveřmi ložnice, abychom ho neviděli. My jsme pak spatřili stromek v plné kráse i s hořícími svíčkami teprve v okamžiku, kdy zazvonil zvoneček, a mohli jsme vstoupit.
Zatímco mladší sourozenci uhranutě zírali na stromeček, mě napadlo vylepšit ho svým papírovým řetězem. Snažila jsem se hodit ho na nejvyšší větve, ale v tu chvíli zapracovaly plameny svíček a celý řetěz okamžitě vzplál. A od něj i papírové obaly na fondánu a větvičky s proschlým jehličím a kapičkami smůly.
Tatínek se pochopitelně hned snažil oheň zpacifikovat a odtáhnout vysoký stromek od okna, ale větší úspěch měla babička, která přiběhla s vědrem vody, kterou bez zaváhání vychrstla na hořící fakuli.
Sice jsme pak celé týdny vysoušeli mokrý koberec, ale podle babičky jsme měli obrovské štěstí, že nechytly nové, háčkované záclony na okně. Byl to totiž její vánoční dárek pro nás, jen trošku začouzený...
Související
-
Hana Hosnedlová: Jak nepromarnit život
Na stránkách knížky Jak nepromarnit život se v pestré kombinaci potkali zástupci různých profesí. Vedle vědce Libora Grubhoffera na otázky odpovídá herečka Věra Hlaváčková.
-
Hana Hosnedlová: Draní peří
Každoročně v hlubokém podzimu jezdí naše parta Old ladies ke kamarádce na chalupu, na což se vždycky moc těšíme. Tentokrát jsme seděly kolem stolu a louskaly ořechy.
-
Hana Hosnedlová: Andělé
„Holka, ty musíš mít strážných andělů celý regiment,“ říkávala mi babička. Asi měla pravdu, protože ze všech svých pádů, úrazů a průšvihů jsem vyvázla celkem v pohodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
