Eva Kadlčáková: Jak sehnat řemeslníka
Já kdybych byl ženská, tak bych toho strašně zneužíval – tuto větu jsem už slyšela od mnoha mužů. Dokazuje, jak silná je asi někdy jejich slabost. A nabádá mě k tomu, abych své ženské zbraně vytasila taky.
Tak jsem to zkusila. Když jsem potřebovala řemeslníka! Zde je soubor poznatků, které jsem při tom získala:
- Nelze se mu dovolat. Dřív než vám to zvedne, zavolá zpátky jeho žena, aby zjistila, která baba se tomu jejímu pořád dovolává a on ten hovor před ní nikdy nepřijme.
- Pak se mu konečně dovoláte a rychle pochopíte, že vaše něžné pohlaví ho vůbec nedojímá. Podobných pipin, co si neumějí utáhnout kapající kohoutek, se mu denně hlásí spousty, a ještě z toho budou zas problémy se starou.
- Tyhlety samostatně žijící nesamostatný ženský ho unavujou a zabírají místo pro pořádnej kšeft.
- Nikdy nezůstane jen u kohoutku. Ženská, když už k sobě řemeslníka naláká, navymejšlí si ptákovin, jako pro hodinovýho manžela.
- Když on všechnu tu práci odvede, svěří se ona, že vlastně nemá moc peněz, žije sama s dětma a nabídla by mu tudíž protislužbu. „Já ale potřebuje prachy, paninko, prachy!“
- Těmto dámám bych ráda vzkázala: nekažte nám ceny!
- Už takhle totiž platíme dost. Řemeslník si je dobře vědom toho, že jeho práci, materiálu a složitosti celého úkonu prd rozumíme, a naúčtuje nám, co ho napadne.
- Pak je ještě kategorie těch, které opravdu uhraneme, ale ti k nám nikdy nepřijdou, protože by to vypadalo, že k nám nechodí utahovat kohoutky.
- Je i kategorie spřátelených řemeslníků, manželů od sousedek, kamarádek a kolegyň, kteří si nás ale nechávají až na konec, až bude všechno hotovo – a to není nikdy! A navíc: jen oni vědí, jak dlouho by pak doma poslouchali: „K Evě, to běžíš hned, a tady nikdy nic neuděláš!“
- A tím se dostáváme k poslednímu bodu. Myslela jsem si původně, že nejlepším řešením by bylo řemeslníka sbalit. Jenže: kovářova kobyla přece chodí bosa!
Takže resumé: já kdybych byla chlap, tak toho strašně zneužívam! Kdo nám ale opraví ten záchod, to ví bůh…
Související
-
7 vět, které nikdy neříkejte ženě
„Víš co, tak mi do příště připrav seznam alespoň tří vět, který můžu laskavě použít,“ reagoval můj chlap na situaci, kdy jsem mu po zrušeném rande šlehla telefonem.
-
Eva Kadlčáková: Den, kdy mě šikanovala prodavačka v železářství
Byl horký den. Tak horký, že jsem se rozhodla zůstat v relativním bezpečí svého bytu a věnovat se jeho drobným vylepšením – aby byl život v něm snesitelnější než vně.
-
Eva Kadlčáková: Poznatky ze seznamky
„Hledám ženu s čárkou“ – tak takovým hlášením mě uvítala seznamka, když jsem se na ni, já zoufalka, připojila. S jakou proboha čárkou? Ptala jsem se v údivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.