Eliška Novotná: Spravedlnost

No, to tedy určitě ne! On se ze své dvouleté výšky snad ani nemusel sehnout pro jeden z tisíce rezavých listů, zatímco já ztěžka sehnutá dlouho hledala každý ten lesknoucí se plod. Výhody byly evidentně na jeho straně – méně fyzické námahy a větší nabídka předmětu směny. Takže výměna byla pro mne jednoznačně nevýhodná.

Jenomže: on se usmál a sunul se za mámou k dalším neznámým divům světa, z něhož jsem pro něj už zmizela. To já jsem si tu jeho důvěřivě nataženou ručku a bezelstný úsměv nesla jako povzbuzení do dalších dnů. Dalo mi tedy to naše letmé setkání více než jemu?

Oba jsme darovali a byli obdarováni; oba jsme se radostně usmívali a oba jsme si dosvědčili, že na světě je fajn. A kolik kdo investoval a získal, řečeno slovy ekonomů, zda to bylo, či nebylo spravedlivé, řečeno slovy právníků, je úplně jedno. Bylo to krásné.