Džentlmeni umí nosit kalhoty
Hovory s mou máti přinášejí inspiraci různého druhu. Tak třeba úvahu o mužské módě, a to konkrétně o kalhotách. Tuhle totiž přišla řeč na známého, pana Zdeňka.
„Jó, Zdeněk,“ pravila máti, „jedinej chlap, kterej umí pozdravit a přitom vyndá ruku z kapsy kalhot. Zdeněk je džentlmen.“
Zaujalo mě to. Jednak z důvodu, že mi pan Zdeněk jako vyžilý hipík džentlmena rozhodně nepřipomíná, ale především kvůli té zmínce o rukou v kalhotách. Začal jsem si všímat okolí a brzy dal máti zapravdu.
Vážně, kolik chlapů má za všech okolností vražené ruce do kapes! A ti pánové vůbec nevypadají tak skvěle, jak doufají! Od tohoto poznání byl brzy už jen krůček k tomu, uvědomit si, že muži od pasu dolů celkově tak nějak asi nemyslí.
Raději upřesňuji, nemyslí na módu, abych nasměroval asociace správným směrem. Muži zkrátka neřeší kalhoty, neřeší, co o nich vypovídají, neřeší, jak kalhoty důstojně nosit. Muži kalhoty ignorují.
Jan Cempírek: Ráno na bleším trhu
V každém bytě se najdou věci, které spíše překáží, než aby sloužily. U nás to byly klece po činčile a morčeti i další krámy. Jednu sobotu jsem proto zamířil na bleší trh.
Ukázal mi to i farmář, u kterého jsem onehda v cizině brigádničil jako student. Zde je ona kalhotová situace: farmář šel do banky žádat o prodloužení úvěru. Koukám, na zadku jeho bílých kalhot svítí obří flek od kravího hmm, hmm. Bille, povídám farmáři, máš na zadku obtisknuté hmm, hmm. Farmář mávl rukou: nevadí, jsou to jen kalhoty. A když neseš bance peníze, jsi váženým klientem, i kdybys měl na kalhotách deset hmm hmm.
Muži zkrátka ke kalhotám přistupují pragmaticky. Netrápí je, zda jsou vyžehlené, co na nich mají přilepeného, ani jak vypadají s rukama v kapsách. Oceňují jiné kvality. Pevnou látku, pružnost v pase. Nebo právě ty hluboké kapsy, do kterých se dají zarazit pohodlně ruce a ve skrytu se občas poškrábat, však víte kde. Což obzvláště při zdravení dámy ale není to pravé ořechové.
Proto chlapi, ruce z kapes ven a větší péči kalhotám! Bankéři si kalhot možná nevšímají, ženy však ano. A podle nich soudí, zda jste buranem, nebo vcelku zadarmo džentlmenem. Stejným jako hipík Zdeněk v očích mé máti.
Související
-
Když vás ubíjí rutina, nezoufejte. Váš slon je možná za zatáčkou
Někdy dny běží jak dlouhá šňůra levných korálků. Ráno nezaspat, nezapomenout klíče, stejná cesta do práce, stejná cesta z práce. A pak se objeví něco, co vás z toho vyvede.
-
Svatyně a skrumáž. Jazyk sportovních reportérů se frázemi a kuriozitami jen hemží
Jako bývalý tiskový mluvčí fotbalového klubu jsem dalek toho, abych se posmíval sportovní hantýrce. Ale řeknu vám, že se občas nad slovníkem sportovních reportérů pousměji.
-
Jan Flaška: Adrenalinový národ
My Češi milujeme adrenalin. Nedokážeme si odpustit onen pocit, kdy nám v krvi stoupá hladina tohohle hormonu vzrušení. Ne každý z nás má ale čas skákat na laně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
