Člověk ztuhne a zůstane s nohou ve vzduchu třeba měsíc. I to je projev záhadné poruchy – katatonie

Mezi takové poruchy patří katatonie – zkamenění. „Katatonie je záhada. Člověk přestává ovládat svoje pohyby. Může se to projevit jednak takzvanou neproduktivní formou, kdy se úplně přestane hýbat, a to při plném vědomí. Zastaví se uprostřed pohybu, zůstane štronzo. Náhle, nečekaně, z vteřiny na vteřinu,“ popisuje.

Druhým případem je, že se nemocný naopak pohybuje moc, ale divně. „Přehání frekvenci pohybů, například si mechanicky sahá na kravatu a dělá to třeba pět minut, tam a zpátky, tam a zpátky.  Případně opakuje pohyby po nás, automaticky, bez možnosti to ovlivnit. Zrcadlově proti nám hýbe rukama, kleká si, dělá všechno, co my, a nemůže si pomoct. I kdyby to nechtěl dělat, tak to dělat musí,“ říká Michal Maršálek.

Stane se hříčkou vlastních pohybů

Abychom pochopili podstatu toho onemocnění je podle něj nutné říct, že ne všechno máme my lidé pod vědomou kontrolou – třeba to, jak se pohybujeme, řídí mimovědomé mechanismy. „Ty na to stačí a je zbytečné, abychom se jim do toho pletli, protože kdybychom to dělali, tak bychom potom zakopávali, padali a tak dále,“ připomíná.

Jestliže ale dojde k selhání kontrolního orgánu, který sleduje, jestli je každý náš pohyb správný, dostatečně rychlý, plynulý a přesný, pak nastanou pohybové abnormality. To znamená, že člověk přestane ovládat aktivity, které by ovládat měl. A stane se hříčkou vlastních pohybů!

Zůstane třeba v zafixovaném pohybu, jakoby zkamení. „Navíc většinou ztuhne v nějaké dramatické pozici. Utíká, vykročí a ruka i noha mu zůstanou viset ve vzduchu, vypadá jako reliéf sportovce na olympijské medaili. Nedokáže v pohybu pokračovat, ani ho vrátit zpátky. Jeho nevědomé centrum protipohyb zapomene. Člověk si to přitom všechno uvědomuje,“ líčí Michal Maršálek.

Školní zážitky mohou založit půdu pro úzkosti a deprese a ovlivnit nás na zbytek života

• Upravit
• Smazat

Začala škola. Prvňáčci se do ní vesměs těšili, nadšení ale z některých dříve nebo později vyprchá. A po letech možná nebudou vzpomínat na školní léta pouze v dobrém.

Takový stav může klidně trvat i měsíc! „Ano, tak dlouhou dobu vydrží člověk stát na jedné noze! Ač je to k nevíře, organismus to dokáže. Samozřejmě to nedopustíme, protože ho to ničí, my lékaři se snažíme co nejrychleji stav katatonie zrušit, ale může to trvat jeden až dva dny,“ vysvětluje psychiatr.

Zabírají benzodiazepiny a elektrošoky. „Nejsou tak hrozné, jak si většina lidí myslí, a akutní katatonie ustupuje po jedné až dvou aplikacích. Jinak ale takového člověka musíme i hlídat, podobně jako někoho, kdo je v kómatu, protože není schopen se najíst, dojít si na toaletu… Dokud ten stav, neodezní, vyžaduje velkou péči,“ doplňuje.

Původně se lidstvo domnívalo, že katatonie je naprosto vzácné onemocnění. Když Michal Maršálek před lety nastoupil do psychiatrické praxe, setkal se s jedním případem za deset let. Ukázalo se ale, že se nesledují jemné příznaky, že v mírné formě má katatonické stavy 10 procent psychiatrických pacientů. „Důležité je, že tyto jen naznačené, neohrožující stavy máme díky tomu pod kontrolou a můžeme pacienty včas léčit,“ uzavírá.