Bohumil Hrabal: Postřižiny. Úsměvná poetická novela plná vzpomínek na autorovo dětství strávené v nymburském pivovaru

Zdánlivě poklidné manželství a život v pivovaře, který přerušuje jen Maryška svým svérázným chováním, naruší příjezd ještě svéráznějšího strýce Pepina, jejího švagra. Vyprávění Maryšky je tak díky Pepinovi protkané i jeho osobitými a nezapomenutelnými příběhy.Pepin i jednotlivé postavičky městečka, například pan doktor Gruntorád či kadeřník Boďa Červinka, patří k tomuto příběhu stejně jako Maryščiny dlouhé vlasy. Ty jsou všudypřítomné a nespoutané jako Maryška sama. Doprovází ji při zabijačce, leč skryté v šátku, či rozpuštěné při dobrodružství na komíně a cestách na bicyklu. Avšak doba slavného zkracování, která pomalu přichází i do městečka samotného, se nevyhne ani pivovaru...

Bohumil Hrabal jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů se narodil roku 1914. Po celý svůj život byl spjat jak s literaturou a s umělci, tak i s dělnickými profesemi.

Před druhou světovou válkou Hrabal studoval práva a účastnil se i přednášek z filozofie a literatury.

Během války pracoval na železnici. Po skončení války si však cestu právnického povolání nevybral.

Než se stal v roce 1963 spisovatelem z povolání, vystřídal několik dalších zaměstnání, pracoval mimo jiné jako pojišťovací agent či obchodní cestující. Inspirací pro jeho psaní mu byli lidé, které na cestě svým životem potkal.

Jak sám píše v úvodu k Perličkám na dně: 

„To všechno jen proto, abych se umazal prostředím a lidmi a občas zažil tu ohromující událost, že jsem zahlédl na dně člověka perlu.“

Hrabalovy novely byly proslaveny i díky jejich filmovému zpracování, od oscarových Ostře sledovaných vlaků po Skřivánky na niti a Perličky na dně. Protože nesměl Bohumil Hrabal od konce 60. let oficiálně publikovat, část svých děl uveřejňoval v samizdatu.

V polovině 70. let mu bylo dovoleno alespoň částečně psát. Čekala ho i další filmová zpracování jeho děl: Příliš hlučná samota či  právě Postřižiny.

Bohumil Hrabal, který se stal tváří novodobé české prózy a proslul ztvárněním svých „pábitelů“, zemřel v roce 1997 po pádu z okna.